Tomáš Paták je jedním z prvních absolventů, který na střední škole v Sezimově Ústí studoval maturitní obor mechanik-seřizovač, ale ve třetím ročníku si udělal také výuční list jako obráběč kovů. Dnes pracuje v obráběčské firmě Banes v Soběslavi a kombinaci maturity a výučního listu si pochvaluje. "Vyhovovalo mi to. Nestálo mě to tolik práce navíc a měl jsem pocit, že už alespoň něco mám. Více praxe se mi pak hodilo při nástupu do zaměstnání," popisuje Paták.

V Česku už tento nový model zkouší padesátka škol. V Sezimově Ústí začali jako jedni z prvních před pěti lety. "Máme s tím skvělé zkušenosti. Letos všichni studenti pokračovali k maturitě, neúspěšných bylo tak 18 procent studentů, což se nijak neliší od průměru školy v klasických maturitních oborech. Loni jeden žák odešel už po složení učňovské zkoušky a neúspěšnost byla mírně horší, kolem dvaceti procent," popisuje své zkušenosti ředitel střední školy František Kamlach.

Kombinace oborů

Nový model studia

Kombinace maturity a výučního listu je možná jen u oborů, které jsou navzájem příbuzné. Tedy například gastronomie a kuchař-číšník, obchodník a prodavač, mechanik elektrotechnik a elektrotechnik pro zařízení a přístroje, hutník operátor a hutník a podobně.

Propady u maturit

Česká školní inspekce si od těchto oborů slibuje zlepšení situace, kdy čím dál více mladých lidí ani na několik pokusů neudělá maturitu a ze střední školy odchází pouze se základním vzděláním. Neúspěšnost u maturitních zkoušek je zejména na středních odborných učilištích vysoká.

Studenti těchto oborů musí absolvovat stejně praxe, jako kdyby byli jen na učebním oboru, zároveň mít dost odborných předmětů, aby mohli složit maturitu. Kombinace je možná jen u některých oborů, jako je autotronik a automechanik nebo mechanik elektrotechnik a elektrikář. Třeba u zlatníka to spojit nejde.

"Firmy se nám o takové absolventy perou. Pokud si udělají ještě vyhlášku číslo padesát, mají po absolvování vlastně tři certifikáty. Pro nás je to výhoda, třeba na obor mechanik-seřizovač nemáme problém nabrat studenty, dokonce si můžeme vybírat," říká Jindřich Felkel, zástupce pro praktické vyučování Střední školy technické a ekonomické v Brně. Firmy v okolí to rovněž oceňují. Například Mergon se zabývá vyfukováním plastů, což je specifický obor. "Hledáme zaměstnance na dlouhodobou spolupráci a tahle kombinace je pro nás ideální. Potřebujeme flexibilní techniky, kteří mají potenciál růst na vyšší pozice," uvádí Lucie Zezulová z personálního oddělení Mergonu.

A výhoda je to i pro stát, když studenti těchto oborů maturitu nesloží, neodcházejí ze středních škol jen se základním vzděláním, ale mají alespoň výuční list. Právě vysokou neúspěšnost studentů učilišť u maturit kritizuje Česká školní inspekce.

"Vynakládat finanční prostředky na studium žáků, kterým se opakovaně nedaří ukončit vzdělávání maturitní zkouškou, je neefektivní," míní náměstek vrchního školního inspektora Ondřej Andrys. Podle výroční zprávy se i loni opakovala situace, kdy studenti třikrát neuspěli u maturitní zkoušky a nastoupili opět do prvního ročníku. Ostatní po mnoha letech studia končí pouze se základním vzděláním. Tuto kombinaci oborů vidí inspekce jako příležitost pro zlepšení.

45 procent

studentů technických učilišť loni na jaře neuspělo u maturitní zkoušky z matematiky. V ostatních učilištích bylo neúspěšných dokonce 75 procent.

Ministerstvo školství ověřovalo model kombinovaných oborů na pěti školách v letech 2012−2016, další se mohou hlásit až do roku 2020. "Možnost využití na více školách budeme řešit po vyhodnocení pokusného ověřování," uvádí mluvčí Jarmila Balážová. Zapojené školy budou o rozšíření tohoto modelu bojovat. Jako problém vidí zástupce Felkel pouze fakt, že někteří žáci poté, co dostanou výuční list, nemají motivaci studovat. "Někteří se ani příliš nesnaží maturitu udělat. Ale samozřejmě je to student od studenta," říká Felkel.

Související