Od startu první vlny kuponové privatizace letos uplyne 25 let. Na začátek je nutné jasně vymezit právní rozhraní ukončení kuponové privatizace, kterým bylo připsání akcií na účet každého občana − investora. Přestože je nekorektní hospodaření investičních fondů s akciemi občanů s kuponovou privatizací často spojováno a zaměňováno, z právního hlediska s kuponovou privatizací vůbec nesouvisí, protože se nachází mimo její právní rámec.

Prvním pozitivním národohospodářským efektem je zprivatizování významného objemu majetku ve výši 342 miliard korun prostřednictvím kuponů (to je asi 30 procent z celkové hodnoty majetku vloženého do privatizačního procesu ve výši 1159 miliard) i při absenci odpovídajícího domácího disponibilního kapitálu na pokrytí tržních cen. V roce 1991 mělo více než 60 procent domácností úspory nižší než 20 tisíc korun a pouze 15 procent domácností mělo úspory vyšší než 100 tisíc korun, z čehož vyplývá absence relevantního volného kapitálu na rozdíl od investorů z vyspělých tržních ekonomik, kteří měli naakumulovaný volný kapitál a neomezené bankovní zdroje. Domácím investorům zbývala pouze varianta bankovních úvěrů.

Dalším pozitivem byla rychlost v obnovování standardních vlastnických práv v Česku. Zatímco standardními metodami byl za 10 let zprivatizován majetek za cca 180 miliard korun, kuponovou privatizací byl zprivatizován majetek za zmíněných 342 miliard za pouhé čtyři roky, což by standardními metodami trvalo 19 let.

Mezi další pozitiva kuponové privatizace jednoznačně patří právo každého občana Česka nabývat akcie za 1000 korun s následným průměrným 30násobným ziskem a podpora (resp. upřednostnění) českých občanů před silným zahraničním kapitálem. Kuponová privatizace byla zásadním faktorem vzniku a vývoje kapitálového trhu v Česku a významným determinantem sociální transformace.

Urychlené založení společností pro kuponovou privatizaci eliminovalo blokování privatizace, blokování konkurenčních privatizačních projektů a zvýhodňování některých nabyvatelů managementy státních podniků.

Nesystémový a nevhodný výběr státních podniků z energetiky, bankovnictví, petrochemie, telekomunikací a dalších síťových odvětví do kuponové privatizace způsobil významné snížení příjmů, ztrátu majority státu a neefektivní řízení akciových společností s roztříštěnou akcionářskou strukturou.

Dalším negativním faktorem byly praktiky drobných akcionářů z kuponové privatizace, kteří blokovali valné hromady, podávali žaloby, což poškozovalo samotné akciové společnosti i stát, protože tím byla oddalována závěrečná fáze privatizace a narůstaly neefektivní náklady nejen samotných akcio­vých společností, ale i státu.

Privatizační proces včetně kuponové privatizace rozhodně nebyl bez nedostatků, ale z výsledků výzkumu i zkušeností občanů s kuponovou privatizací vyplývá, že pozitiva nad negativy výrazně převyšují. To ostatně potvrzují nekonkrétní a odborně pokulhávající kritiky, které do současné doby neprezentovaly žádný relevantně odborný a konkrétní závěr.

Pro objektivní hodnocení kuponové privatizace s maximální vypovídací schopností je nezbytné ji analyzovat a komparovat s parametry privatizačního procesu jako celku.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru