Británie může odejít z Evropské unie až poté, co to schválí britský parlament. Rozhodli o tom soudci Nejvyššího soudu. Vláda tak potřebuje souhlas obou komor parlamentu k tomu, aby spustila článek 50 evropských smluv. Na jeho základě může Británie z EU vystoupit.

Premiérka Theresa Mayová chtěla jednání o odchodu z unie zahájit sama bez toho, aby nechala hlasovat parlament. Tvrdila, že plně postačuje výsledek referenda, ve kterém loni Britové odhlasovali vystoupení z osmadvacítky. Referendum ale nebylo právně závazné.

Podle Nejvyššího soudu má referendum "velký politický význam". Zahájit brexit bez parlamentního hlasování by ale podle něj bylo "porušením zavedených ústavních principů". Soudci Nejvyššího soudu zároveň rozhodli, že o odchodu z unie nemusí hlasovat regionální parlamenty Skotska, Walesu a Severního Irska. Skotské a severoirské politické reprezentace jsou k brexitu kritické. 

Obě komory britského parlamentu, tedy Dolní sněmovna a Sněmovna lordů, podle očekávání spuštění vyjednávání o odchodu z EU na základě článku 50 odhlasují. Jejich zapojení do brexitu by ale mohlo teoreticky oddálit jeho začátek. Premiérka Mayová chce jednání začít do konce března. Nyní tvrdí, že nutnost hlasovat o článku 50 v parlamentu tento plán nijak nenaruší.

Podle britských médií si členové parlamentu jen těžko dovolí ignorovat vůli voličů, kteří odhlasovali brexit, i když většina z nich upřednostňovala setrvání Británie v unii. "Jsem si jistá, že britský parlament zajistí, aby platil názor občanů, a bude respektovat jejich demokratické rozhodnutí," řekla Mayová. Zákonodárci ale mohou vládě odchod z EU přesto zkomplikovat, pokud budou chtít získat větší kontrolu nad jeho průběhem.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) soudí, že proces vystoupení Velké Británie z Evropské unie začne navzdory rozhodnutí tamního nejvyššího soudu v březnu, jak plánuje britská vláda. 

"Britové to zřejmě stihnou," řekl Zaorálek poslancům ze zahraničního výboru. Parlament podle něho proces nezdrží. Ze strany evropského bloku by podle něho mělo dát "první vodítka" pro vyjednávání zasedání Evropské rady začátkem května.

Labouristé chtějí pozměňovací návrhy

Vláda chce podle médií do parlamentu v reakci na rozhodnutí Nejvyššího soudu předložit jen velmi stručný text, který by stanovil, že země může zahájit svůj odchod z EU. Opoziční labouristé sice většinově podpoří brexit, ale zároveň předloží pozměňovací návrhy k vládnímu textu. Jak tvrdí, parlament tu není jen od toho, aby "dal razítko" na vládní postup.

Labouristé chtějí, aby zákonodárci dostali možnost odmítnout dohodu o budoucích vztazích s unií, kterou vláda po spuštění článku 50 se zbylými sedmadvaceti zeměmi společenství vyjedná. Mayová takové hlasování slíbila, ale s tím, že pokud by parlament dohodu neschválil, odešla by Británie z EU bez jakékoliv dohody. Labouristé požadují, aby vláda musela v případě nesouhlasu parlamentu s EU vyjednat lepší smlouvu. Zároveň by podle nich měl kabinet zveřejnit podrobný plán toho, o co bude při jednáních s EU usilovat. To vláda odmítá s tím, že by to poškodilo její vyhlídky na sjednání co nejvýhodnější dohody.

Premiérka Mayová minulý týden oznámila, že si její vláda zvolila tzv. tvrdý brexit. To znamená, že po odchodu z unie nebude chtít zůstat součástí jednotného evropského trhu, který umožňuje volný pohyb zboží, služeb, pracovní síly a kapitálu.

Británie podle Mayové vedle jednotného trhu odejde i z evropské celní unie. V rámci ní spolu členské země obchodují bez cel a mají společný celní sazebník vůči třetím zemím. Odchod z celní unie Británii umožní uzavírat samostatné obchodní dohody s ostatními státy světa.

Odchod na jaře 2019

Zároveň by to ale znamenalo, že po odchodu z unie, ke kterému nejspíš dojde na jaře 2019, ztratí britské firmy výhodný přístup na evropský trh a budou muset obchodovat jen podle pravidel Světové obchodní organizace. To by pro ně znamenalo kontroly zboží na hranicích a cla. Těmto překážkám by čelily i evropské firmy vyvážející do Británie. Pro Brity je ale evropský trh z hlediska podílu na HDP mnohem významnější než britský trh pro unii jako celek.

Britové chtějí podle Mayové v některých odvětvích ekonomiky součástí celní unie zůstat, aby nedošlo k narušení obchodu a výměny služeb se zbytkem EU. Je ale otázkou, jestli ostatní země unie na takovou dohodu, kterou s EU žádná jiná země nemá, přistoupí.

Británie si chce s unií nakonec vyjednat smlouvu o volném obchodu, i když to nejspíš bude trvat několik let. Podle Mayové si přeje "odstranění co možná největšího počtu obchodních bariér".

Vzhledem k tomu, že smlouvu o volném obchodu se nejspíš nepodaří uzavřít během dvou let, když budou Britové na základě článku 50 jednat o podmínkách svého odchodu z unie, chce Londýn s EU vyjednat přechodnou dohodu. Ta by umožnila bezcelní obchodování po dobu, než Británie s EU po brexitu uzavře definitivní smlouvu o vzájemných vztazích. Na takové uspořádání silně tlačí i britský byznys. Pro Británii je EU zdaleka největším obchodním partnerem, mnohem důležitějším než například Spojené státy.

 

Související