Platby kartou jsou druhou největší skupinou plateb hned po úhradách v hotovosti, proto je není možné vyloučit z elektronické evidence tržeb. Tak v on-line rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz zdůvodnil zařazení úhrad kartou do EET šéf finanční správy Martin Janeček. 

Už od března začnou své tržby evidovat vedle restaurací a hotelů i obchodníci. Ve sněmovně v pátek neprošla Andrejem Babišem navržená změna, aby se EET netýkala těch nákupů v e-shopech, které zákazník hradí právě kartou.

Pohled e-shopů

Registrace on-line plateb do EET přinese řadu problémů. Nejhorší je situace u platebních bran, které například posílají peníze obchodníkům v pravidelných intervalech, nikoliv hned po zaplacení. Na otázky čtenářů HN odpovídal ředitel Asociace pro elektornickou komerci Jan Vetyška. 

Šéf Asociace pro elektronickou komerci Jan Vetyška

Zástupci e-shopů varují, že v krajních případech platby kartou nebo přes platební brány přestanou nabízet. Podle Janečka je ale třeba platby kartou evidovat, protože jinak by to mohlo nepříznivě ovlivnit "pozitivní trend elektronického placení". Lidé by podle něj mohli částečně přestat kartou platit, protože by například účast v chystané účtenkové loterii byla jen pro ty, kdo platí hotově.

"Systém by taktéž byl složitější pro prodejce, kteří by na místě museli rozlišovat, kdy povinně zaslat datovou zprávu a kdy nikoliv. Také by nemohl být naplněn efekt zaměření kontrol na ty poplatníky, kteří vykazují na základě analýz finanční správy rizikové znaky, a tím omezení administrativní zátěže poctivých a stabilních poplatníků, jelikož by získaná data nebyla konzistentní a porovnatelná," dodává Janeček.

Zástupci e-shopů momentálně řeší třeba to, kdy mají při platbě kartou vystavit účtenku. Podle Janečka není možné čekat až na potvrzení platby od banky, která platby pro e-shop zpracovává, k té totiž většinou dochází až se zpožděním.

"Zákon o evidenci tržeb stanoví, že poplatník je povinen zaslat datovou zprávou údaje o evidované tržbě správci daně a vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne, nejpozději při uskutečnění evidované tržby," říká. Účtenku tak podle něj mají e-shopy vystavovat například v okamžiku přijetí objednávky. "Další možnou variantou je technické řešení, které umožní odeslání datové zprávy a vystavení účtenky automaticky zabezpečit v zákonem stanoveném limitu, tj. nejpozději v okamžiku vydání příkazu k provedení platby," dodává Janeček.

Lidé se Janečka často ptali také na prodej přes Aukro. U něj platí, že kdo na něm má příjem z podnikání, musí i transakce na Aukru či jiném aukčním a prodejním portále hlásit do systému EET. Vyloučeny jsou i zde jen platby převodem.

Podle Janečka se už nedá předpokládat, že by zákonodárci udělali pro e-shopy nějaký ústupek, a obchodníci na internetu se tak na EET musí připravit.

"Nyní musíme vyřešit nejen ve spolupráci se státní správou, jak postupovat při evidenci tržeb u on-line platebních metod v praxi. Pro e-shopy se jedná o velké technické komplikace, v některých případech až neřešitelné," uvedl již dříve výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci Jan Vetyška.

E-shopy si stěžují také na to, že od státní správy nemají jasné instrukce, jak se konkrétně na EET připravit. Zda finanční správa instrukce ještě zpřesní, Janeček v rozhovoru neřekl.

Kdo si s přípravou na EET neví rady, může si na finančních úřadech požádat o takzvané závazné posouzení svého dotazu. Janeček obhajoval, proč za to finanční správa vybírá tisícikorunový poplatek. "S přihlédnutím k výši poplatků za jiná závazná posouzení, nebo dokonce právní rozbory poskytované v rámci soukromého sektoru je to částka relativně nízká," řekl. Stanovisko ze závazného posouzení platí po tři roky a podnikatel s ním má podle Janečka jistotu, jak postupovat.