Madridské Muzeum královny Sofie letos uspořádá velkou výstavu děl Pabla Picassa. Od 4. dubna do září na ní bude k vidění 150 děl tohoto španělského malíře a sochaře.

Výstava se koná u příležitosti 80. výročí vzniku Picassova slavného obrazu Guernica, jenž bude hlavním objektem expozice, napsala v úterý agentura AFP.

Výstava nazvaná Soucit a teror v Picassovi: Cesta ke Guernice představí díla, která jsou součástí sbírky madridského muzea, a dále obrazy vypůjčené ze soukromých sbírek a z třicítky světových institucí.

Díla Pabla Picassa, který je spolu s Georgesem Braquem považován za zakladatele kubismu, zapůjčilo pařížské Centrum Georgese Pompidoua, londýnská galerie Tate Modern, Muzeum moderního umění v New Yorku či basilejská nadace Beyeler.

Černobílý obraz Guernica je zřejmě nejslavnějším uměleckým ztvárněním války v novodobé historii. Skoro osm metrů dlouhé a tři a půl metru vysoké plátno Picasso namaloval během pěti týdnů v roce 1937 pro španělský pavilon na tehdejší Mezinárodní výstavě moderního umění a techniky v Paříži. Učinil tak na zakázku španělské republikánské vlády.

V apokalyptických symbolech umělec reagoval na bombardování stejnojmenné baskické obce během občanské války. Picasso při vzniku malby vycházel z dobových fotografií, které otiskl francouzský list L'Humanité. Místo aby na plátně zachytil přímo scény z obce Guernica, rozhodl se pro nadčasové ztvárnění válečných hrůz a barbarských činů. Na obrazu tak figurují žena, nosič pochodně, býk a kůň.

Do Španělska se obraz Guernica dostal až v roce 1981, šest let po pádu tamní diktatury a osm let po Picassově smrti. Předtím byl ve správě Muzea moderního umění v New Yorku, které ho na několik let zapůjčilo do Brazílie.

Picasso chtěl, aby se dílo nedostalo do Španělska dříve, než bude tato země svobodná. Muzeum královny Sofie malbu získalo roku 1992.

Pablo Picasso se narodil ve Španělsku roku 1881, zemřel ve Francii roku 1973, kdy mu bylo jedenadevadesát let.

Někdejší hlavní město Basků Guernica 26. dubna 1937 téměř zcela srovnaly se zemí nálety nacistické Luftwaffe a italského letectva uskutečněné na podporu generála Franka v jeho válce proti II. španělské republice. Dva dny po náletech frankisté Guerniku dobyli.

O počty obětí se historici dodnes přou. Baskická vláda tehdy oznámila, že zemřelo 1654 civilistů, novější odhady uvádějí kolem 300 až 800 obětí.

Masivní bombardování civilistů v této horské obci na severu Španělska šokovalo svět a vyvolalo vlnu solidarity s republikány ve španělské občanské válce.