Máloco trápilo letos firmy v Česku tolik, jako nedostatek pracovníků. Přibývalo tak kuriózních historek, jak se zaměstnavatelé snaží najít nové lidi. Jako v případě přepravní společnosti Arriva, která v létě investovala do letákové kampaně v obchodech Kaufland, aby přilákala za volant tamní prodavačky.

Ostravský ArcelorMittal zase do svých oceláren lákal na vyšší plat řezníky, pekaře nebo právě i profesionální řidiče. A rychle rostoucí on-line prodejce letenek Kiwi.com dokonce začal létat před okny brněnských kanceláří s drony nesoucími náborová hesla ve snaze přilákat IT odborníky.

"Volné pracovní síly už v Česku zkrátka nejsou. Firmám dlouhodobě chybí asi 140 tisíc lidí. Největší hlad je stále po méně kvalifikovaných pracovnících, jako jsou nástrojáři, kováři a řidiči. Málo je i některých specialistů, hlavně programátorů nebo strojních inženýrů," shrnuje Jitka Hejduková, ředitelka zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu a dopravy.

Proč mají Češi nízké mzdy?

◼ Hrubý domácí produkt České republiky sice dosahuje 86 procent průměru Evropské unie, tuzemské platy jsou ale ve stejném srovnání jen třetinové. Podle odborníků za to může hlavně nízká produktivita práce ve firmách.
◼ Evropský úřad Eurostat tvrdí, že zaměstnanec v Česku vyrobí za hodinu práce jen 71,4 procenta toho, co zvládne za stejný čas průměrný pracovník v EU. Neznamená to ale, že by Češi pracovali méně. Naopak, za celý rok odpracují více hodin než průměrný Němec nebo Švéd.
◼ Český průmysl je do velké míry postaven na levné pracovní síle a výrobě dílů i součástek. Chybí naopak více producentů finálních výrobků. Ti generují vyšší marže, díky nimž mají firmy větší množství peněz na platy zaměstnanců.
◼ Ke zvýšení národní produktivity práce je podle odborníků potřeba transformovat tuzemské hospodářství tak, aby se více orientovalo na výrobu finálního zboží. Současně je potřeba, aby firmy více investovaly do moderních technologií. Ty by umožnily snížit výrobcům náklady a zvýšit ziskovost.
◼ V souvislosti s nízkými platy je dlouhodobě kritizována také snaha státu nalákat do Česka zahraniční investory na levnou pracovní sílu. V jejich zájmu ale logicky není zvyšovat svým zaměstnancům platy a tím navyšovat náklady na výrobu. S vysokou přidanou hodnotou je naopak spojen výzkum, vývoj a high-tech výroba.

Od řady českých zaměstnavatelů i analytiků ale současně zaznívá, že v příštím roce už poptávka po nových pracovnících začne klesat. Hlavně kvůli zpomalující průmyslové výrobě a ochlazující domácí spotřebě. "Už teď na úřadech práce mizí některá neobsazená pracovní místa. Zatím jde ale jen o stovky pozic, což má na celkový nedostatek pracovníků mizivý vliv," podotýká Hejduková.

Čeká nás rekordní pololetí

Z nynější přetahované o lidi mají užitek samotní zaměstnanci. Po letech stagnace jim začaly výrazně stoupat platy. Za celý rok v průměru o 4,5 procenta. Rychleji, o více než pět procent, rostla takzvaná mediánová mzda.

Kdyby se mzdy lidí seřadily vedle sebe od nejnižší po nejvyšší, pak medián by byl prostřední hodnotou. Průměrná mzda se pak vlivem nerovnosti v příjmech nachází vpravo od této hodnoty. Rychlejší růst mediánu než průměrné mzdy proto znamená vyšší růst mezd lidí s nižšími mzdami. Dochází ke snižování nerovnosti.

Ještě lepší by v tomto ohledu mohl být příští rok. Shodují se na tom analytici, odbory i někteří zaměstnavatelé, jež HN oslovily. Průměrný hrubý plat podle nich vyroste v průměru až o šest procent na necelých 29 tisíc korun.

"Hlavně v prvním pololetí půjde zřejmě o rekordní čísla. Růst platů požene přetrvávající boj firem o zaměstnance, ekonomický růst i vyšší inflace. Efekt bude mít také navýšení minimální měsíční mzdy na 11 tisíc korun od Nového roku. V druhém pololetí ale růst zpomalí," odhaduje analytička Markéta Šichtařová z poradenské společnosti Next Finance.

Reálný výdělek Čechů by navíc mohl narůst ještě více, pokud Česká národní banka (ČNB) ukončí umělé oslabování koruny, jak nyní plánuje její bankovní rada.

"Koruna je uměle podhodnocena až o 10 procent. Pokud ČNB ukončí intervence, mohla by skutečná hodnota českých platů vyrůst o stejný podíl," míní Šichtařová. Silnější koruna by se pak projevila hlavně tím, že by zlevnilo dovážené zboží.

Podhodnocené platy

O stále nízké úrovni platů v České republice ostatně vypovídá také prosincová bilance Českého statistického úřadu. Podle ní dosahuje tuzemská průměrná mzda jen o něco více než třetiny evropského průměru. Při zohlednění rozdílných cen pak 59 procent. Výkon ekonomiky (měřeno HDP v paritě kupní síly) přitom dosahuje 86 procent průměru EU.

"Čistě teoreticky, kdybychom zohledňovali výkon ekonomiky, průměrný plat v Česku by měl být minimálně dvojnásobný, tedy přes 50 tisíc korun hrubého," uvádí šéf odborových svazů Josef Středula, jeden z kritiků výše českých platů a zastánce navyšování státem nařízené minimální mzdy.

Ta od prvního ledna stoupne více než o desetinu na 11 tisíc korun. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová už ale také začala mluvit o tom, že by v příštím roce chtěla na tripartitě navrhnout další navýšení. Cílem je dostat čistou minimální mzdu na 40 procent průměrného výdělku.

S tlakem odborů na vyšší odměny za práci ale naopak nesouhlasí většina tuzemských zaměstnavatelů. Například podle personálního ředitele ArcelorMittalu a viceprezidenta Svazu průmyslu Jana Rafaje HDP neodráží reálné možnosti českých zaměstnavatelů.

"Je v zájmu celého státu, aby rostly platy co nejrychleji, ale to nepůjde při současné struktuře naší ekonomiky. Jestli chceme, abychom se za patnáct let výrazně přiblížili Německu nebo Rakousku, tak u nás nejdříve musí zaniknout některé málo výdělečné firmy a musíme se začít soustřeďovat na podnikání s vyšší přidanou hodnotou, jež generuje větší zisky," dodává.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru