Vicepremiér Andrej Babiš (ANO) v pátečním rozhovoru pro Novinky.cz připustil, že se zbaví Agrofertu, pokud sněmovna v lednu přehlasuje veto prezidenta Miloše Zemana a začne platit novela zákona o střetu zájmů. "Budu se bohužel muset té firmy zbavit, no," uvedl. Stejně jako Zeman považuje zákon za protiústavní, ale zopakoval, že mu vyhoví, pokud se stane účinným.

Prezident Miloš Zeman vetoval novelu zákona o střetu zájmů, který mimo jiné členům vlády zakazuje vlastnit média a jejich firmám neumožňuje ucházet se o veřejné zakázky. Babiš prezidentovo rozhodnutí přivítal. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) však sněmovna veto přehlasuje. Pokud se tak stane, Hrad je ovšem připraven obrátit se na Ústavní soud.

Prezident údajně při rozhodování vycházel z odborných posudků, které upozorňovaly na to, že zákon nemusí být v souladu s ústavou.

Zeman své rozhodnutí zdůvodnil mimo jiné i schválením poslaneckých pozměňovacích návrhů, jejichž odůvodnění "je založeno na ničím nepodložených domněnkách" a "postrádá jakékoliv konkrétní argumenty".

"Namísto toho převážila snaha, jak to z obsahu těchto pozměňovacích návrhů vyplývá, pokusit se jejich prostřednictvím ovlivnit volnou soutěž politických stran, na které je za podmínek podle čl. 5 Ústavy ČR založen politický systém," sdělil prezident. Ustanovení zákona také podle něj zasahují do svobody jednotlivce a jeho základních práv − zákaz, aby se členové vlády mohli ucházet o veřejné zakázky, je v rozporu s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, napsal prezident.

Zemanovo veto potěšilo vicepremiéra Babiše. "Rozhodnutí prezidenta respektuji a vítám ho. Já osobně vnímám zákon o střetu zájmů v takové podobě, v jaké byl přijat, jako protiústavní," řekl Babiš.

Naopak premiér Sobotka trvá na tom, že zákon v této podobě je nutný. "Veto prezidenta přehlasujeme," napsal na Twitter.

Stejně reagoval i ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD), autor pozměňovacích návrhů, které hlava státu kritizovala: "Rozhodnutí pana prezidenta mě překvapilo. Zpřísnění zákona o střetu zájmů ale podpořilo přes 130 poslanců, takže se o osud normy neobávám."

Ani vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) nepochybuje o tom, že poslanci Zemanovo veto přehlasují: "Ale je to jeho ústavní právo."

Podobně se vyjádřil po oznámení prezidentského veta i šéf TOP 09 Miroslav Kalousek. "Věřím, že sněmovna veto prezidenta přehlasuje. Tento zákon o střetu zájmů potřebujeme, protože se nám před očima odehrává gigantický střet zájmů. V minulosti takový střet 'hlídací psi demokracie' nikdy nedopustili. Jenže v okamžiku, kdy dostali náhubek, popřípadě ulehli k plným miskám, musí nastoupit zákon," uvedl.

Za "překvapivý" označil tehdy prezidentův krok předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). "Vždy v minulosti, zejména když byl premiérem, zastával Miloš Zeman názor, že potřebujeme regulační mechanismy proti šedé ekonomice a zneužívání pravomoci veřejných činitelů," upozornil šéf horní komory. "Není možné vyloučit, že motivace k jeho rozhodnutí souvisí s jeho nadstandardními vztahy, které v poslední době rozvíjí s Andrejem Babišem," dodal v prohlášení. Také podle šéfa ODS Petra Fialy je prezidentovo veto dalším důkazem o sbližování Hradu s Babišem.

Šéf poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák bude prosazovat, aby sněmovna prezidentovo veto přehlasovala hned na své lednové schůzi. V září novelu přijala 135 hlasy ze 183 přítomných poslanců, v listopadu potvrdilo předlohu se senátními úpravami 125 ze 174 poslanců.