Do divadla Drak chodil Jiří Bareš, rodák z Hradce Králové, už jako malý kluk. Z dětství si moc her nepamatuje, až v roce 1984 přišel na premiéru inscenace Sen noci svatojánské a ta se mu stala osudnou.

"To představení mě dostalo a přesvědčilo mě, že chci pracovat s loutkami," vypráví řezbář. Přitom moc nechybělo a skončil by u pian. Po základní škole nastoupil do chrámové služby a pak do firmy Petrof. "Nechtělo se mi dělat šedesát stejných nohou ke klavírům," vysvětluje, proč se poohlížel po jiném zaměstnání. Divadlo ho přesvědčilo, ale neměli hned volné místo. Načas se živil jako dřevomodelář a o tři roky později do divadla nastoupil.

Loutky pro divadlo Drak vyřezává Bareš už třicet let. Těší ho, že se stal součástí tradice, kterou OSN v prosinci zapsala na Seznam světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

"Hrozně mě hřeje, že se zabývám něčím, co má nadčasovou hodnotu. Jsem rád, že jsem utekl k loutkám, i když to spousta lidí nechápe. Myslí si: Vy se tam ďoubete ve dřevě. Jiní mají o loutkářství zase příliš romantické představy. V první řadě je to ale řemeslo, to je důležité říci," upozorňuje Bareš ve své dílně plné nářadí, pilin a vůně dřeva.

Zatím jste si přečetli 10 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.