Těžební společnost OKD, která je od května v úpadku, požádala vládu o státní pomoc na útlum Dolu Paskov ve výši až 723 milionů korun. Peníze mají jít na odstupné propouštěným zaměstnancům a technickou likvidaci dolu. Sdělil to mluvčí OKD Ivo Čelechovský. O státní pomoc požádala firma dopisem adresovaným ministrovi průmyslu a obchodu Janu Mládkovi (ČSSD). Vláda už letos OKD jako pomoc poskytla úvěr 700 milionů korun.

Ministerstvo financí s dalšími penězi pro těžební společnost OKD nad už uzavřenou dohodu se státním podnikem Prisko ale nepočítá. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) doufá v to, že firmu koupí seriózní soukromý investor, který ji bude dlouhodobě provozovat. 

Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) nevidí důvod finančně pomáhat OKD ve chvíli, kdy šachty nevlastní státní podnik Diamo. "Pokud by si státní podnik Diamo koupil ty šachty, tak samozřejmě přebere zodpovědnost za technický útlum a přebere zodpovědnost za sociální programy. Pokud by stát ale v mezidobí poskytl veřejnou pomoc, tak by to vlastně pro Diamo zhoršil a poskytl by výhodu a peníze soukromému vlastníkovi," uvedl Mládek.

OKD oznámilo, že ztrátový Důl Paskov na Frýdecko-Místecku zavře k 31. březnu 2017. Peníze, o které nyní firma požádala, jí při tom mají pomoci. "Asi jednu třetinu z požadované částky tvoří náklady na zajištění zákonných sociálních nároků zaměstnanců, vyplývajících z kolektivní smlouvy a kolektivní smlouvy vyššího stupně spojených s ukončením těžby a následnou likvidací dolu," vysvětlil výkonný ředitel OKD Antonín Klimša.

Uvedl, že 477 milionů korun bude OKD potřebovat na samotnou technickou likvidaci dolu. Původně odhadované náklady na útlum se přitom podle Čelechovského podařilo managementu firmy reálně snížit zhruba o 40 procent.

Na počátku prosince měl důl téměř 1500 kmenových zaměstnanců. Celkem v OKD i s dodavatelskými firmami pracuje asi 11 000 lidí. Zhruba 300 lidí bude na Paskově dál zaměstnáno na likvidaci dolu, okolo 500 pracovníků chce firma převést na šachty v karvinské části revíru a asi 550 pracovníků dostane ke konci března výpovědi se sedmiměsíčním odstupným.

Důl Frenštát: finanční břemeno pro společnost v insolvenci

OKD rovněž požádalo o státní pomoc pro zakonzervovaný Důl Frenštát. Mělo by jít ročně o periodickou částku 30 milionů korun, což je suma, kterou firma každoročně vynakládá na konzervační režim dolu. Jsou v tom zahrnuty mimo jiné náklady na energie a údržbu či na nezbytné externí služby.

"Důl Frenštát musíme ze zákona udržovat jako strategickou zásobu černého uhlí pro Českou republiku. Nicméně náklady spojené s udržovacím provozem a hlavně se zajištěním bezpečnosti jsou pro nás v insolvenci velkým finančním břemenem," uvedl Klimša. Doplnil, že vedení těžařské firmy chce zřídit nový závod Útlum, kam by organizačně převedlo všechny své nečinné doly (tedy Paskov a Frenštát) a tím je transparentně oddělilo od činné části podniku.

Čelechovský připomněl, že obdobnou státní pomoc využily nebo stále využívají i jiné evropské země. "Naposledy Polsko, kterému Evropská komise spolufinancování schválila před několika týdny. Plán polské vlády konkrétně počítá s finanční podporou ve výši 7,95 miliardy zlotých (48,3 miliardy korun). Využita bude hlavně na uzavírání nekonkurenceschopných černouhelných dolů," uvedl mluvčí OKD. V Německu podle něj státní subvence na ukončování těžby černého uhlí dosáhly už 130 miliard eur (přes 3,5 bilionu korun).

Pohledávka za 23 miliard vůči NWR

OKD se  zároveň přidala k likvidaci své mateřské firmy New World Resources (NWR) Plc s pohledávkou zhruba 22,672 miliardy korun. Napsala to úterní MF Dnes, podle které to uvedl insolvenční správce Lee Louda ve zprávě o své činnosti. Blíže to nechtěli komentovat Louda ani mluvčí OKD Ivo Čelechovský.

Podle listu ale OKD tyto peníze zřejmě nikdy neuvidí. Jediným větším majetkem NWR Plc totiž byla právě společnost OKD, která sama dluží miliardy. Věřitelé přihlásili soudu pohledávky vůči OKD za více než 23 miliard korun, insolvenční správce však pohledávky za více než 17 miliard korun popřel.

NWR Plc vznikla, když NWR, do té doby působící jako NWR NV v Nizozemsku, změnila v roce 2011 registraci svého sídla do Velké Británie. Akcionáři společnosti NWR Plc, která je stoprocentním majitelem NWR NV, na počátku letošního listopadu schválili dobrovolnou likvidaci firmy.

OKD už podala žalobu na NWR NV a jejího tehdejšího spolumajitele Zdeňka Bakalu. Mimo jiné kvůli nepřiměřenému rozdělování zisku po nich žádá více než 24,5 miliardy korun. Majitelem většiny hlasovacích práv v NWR jsou od letošního února nadnárodní investiční fondy Ashmore Group, M&G a Gramercy, které se spojily do neformálního uskupení Ad Hoc Group (AHG). Předtím byla většinovým akcionářem firmy skupina CERCL, která z poloviny patří Bakalovi.

Zdeněk Bakala vlastní společnost Economia, která vydává Hospodářské noviny.

 

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru