Evropská komise ve čtvrtek oficiálně spustila služby naváděcího systému Galileo. Ten bude zcela dokončen až za čtyři roky. Už nyní ovšem budou moci Evropané ve svých chytrých telefonech nebo autonavigacích začít vedle amerického systému GPS využívat i "domácí" navigaci.

"Galileo má přitom oproti GPS přesnější navádění a lze ho na rozdíl od tohoto armádního systému využít pro více civilních účelů," říká Karel Dobeš, zmocněnec české vlády pro evropskou agenturu GSA se sídlem v Česku. Galileo díky přesnější navigaci rozpozná například přesnou polohu zboží ve skladu, což usnadní práci logistickým firmám.

Agentura sídlí v Praze od roku 2012 a za tu dobu přinesla české ekonomice 800 milionů korun.

Evropský vesmír

ESA

Evropská vesmírná agentura vznikla v roce 1975, Česko je jejím členem od roku 2008. Kosmodrom ESA se nachází ve Francouzské Guyaně, odkud startují nepilotované rakety Ariane.

ESA je v současnosti považována za dvojku kosmického výzkumu za americkou NASA, jejíž rozpočet je ovšem šestkrát vyšší a letos činí 19,3 miliardy dolarů (501 miliard korun). Česko do rozpočtu ESA letos přispělo 494 miliony korun, příští rok dá 845 milionů.

Galileo

Evropská navigace má mít širší civilní využití než americká GPS, vyvinutá tamní armádou.

Navíc je její navádění přesnější.

Galileo bude plně funkční v roce 2020, původně mělo být přitom hotovo už před osmi lety a stát 3,2 miliardy eur (86 miliard korun). Konečná cena bude ale nejspíš trojnásobná. V roce 2022 má dosáhnout světový trh satelitní navigace velikosti 250 miliard eur.

Galileo chce získat podíl ve výši 100 miliard eur.

Evropská navigace funguje ve většině smartphonů a autonavigacích. Ty se k ní připojí samy – není tedy třeba je nastavovat.

"Počet českých podniků, které na výzkum a vývoj satelitní navigace získávají financování od Evropské komise, se od našeho přestěhování do Prahy téměř zdesetinásobil," říká ředitel GSA Carlo des Dorides.

Třeba klatovský podnik Aerotech Czech se podílí na stavbě evropských raket Ariane, které satelity Galilea vynášejí do kosmu. A v budoucnu by měl do těchto raket dodávat také palivový systém.

"Německá firma OHB, která se rovněž zabývá kosmickými technologiemi, zase v příštím roce otevře vývojovou kancelář v Praze," uvádí vládní zmocněnec Dobeš další příklad hi-tech podniku, který podle něj do Česka láká přítomnost agentury GSA.

V Praze navíc před půlrokem vznikl první vesmírný inkubátor ve střední Evropě.

ESA BIC Prague, na jehož činnosti se podílí Evropská vesmírná agentura (ESA) nebo vládní CzechInvest, má za cíl podporovat rozvoj českých start-upů, kterým umožní využívat 425 kosmických patentů také v zemských podmínkách.

Tuto středu byla do programu inkubátoru vybrána první šestice českých firem, jež vedle finanční podpory ve výši 50 tisíc eur (1,4 milionu korun) získají i vstupenku mezi další evropské vesmírné inovátory, s nimiž se podělí o výzkum.

Výrobce kol Festka třeba zahajuje vývoj cyklistického rámu z grafitových vláken.

"Z těch se nyní vyrábí družice, jejichž konstrukce je ovšem velmi křehká. Když přitom tento problém vyřešíme při vývoji našich rámů, můžeme přispět i ke zdokonalení stavby družic," říká spoluzakladatel firmy Michael Moureček.

Ostatní z vybraných start-upů pak spoléhají především na novou evropskou navigaci. Třeba NG Aviation vytváří digitální mapy přistávacích drah letišť, na něž chce nově letadla navádět právě za pomoci Galilea. "Doposud se přitom k navádění používají radary a GPS takové služby nenabízí," uvádí zástupkyně firmy Simona Franková.

Související