Světově proslulí architekti slíbili, že se přihlásí do soutěže o novou podobu Veletržního paláce v Praze. Tu hodlá spolu s ministerstvem kultury na začátku příštího roku vyhlásit Národní galerie, která budovu vlastní.

"Odevzdali jsme na ministerstvo všechny dokumenty, včetně studie využitelnosti, a teď očekáváme připomínky," prohlásil v úterý ředitel Národní galerie Jiří Fajt, když představoval výstavní plán.

O přestavbu Veletržního paláce hodlají soutěžit například Britové Norman Foster, David Chipperfield a David Adjaye, Švýcaři Herzog & de Meuron, Španělé Cruz a Ortiz nebo japonské architektonické duo Sanaa.

Slavné architekty oslovil Fajt sám, aby se ujistil, že chystaná mezinárodní soutěž, v níž půjde o přestavbu za několik miliard korun, bude mít odezvu.

"Reakce jsou velmi pozitivní. Očekávám, že svůj zájem potvrdí ještě nizozemský architekt Rem Koolhaas," dodává Fajt a načrtává možný harmonogram celkové rekonstrukce Veletržního paláce: příští rok vyhlášení soutěže, v roce 2019 začátek přestavby podle vítězného návrhu a v roce 2023 otevření nové, moderní podoby Veletržního paláce.

Velkolepý plán na revitalizaci rozlehlého a pro potřeby muzea nevyhovujícího paláce má podle Fajta podporu nejen na ministerstvu kultury. "Na vernisáži výstavy o Karlu IV. jsem o tom mluvil i s premiérem. Prohlásil, že Veletržní palác je kulturní prioritou," říká ředitel, který očekává, že se stát o budovu, jež by měla být hlavním sídlem Národní galerie, postará.

Fajt před dvěma lety, kdy nastupoval na místo ředitele Národní galerie, původně prosazoval výstavbu nové budovy. To se však ukázalo nereálné.

Když si pak nechal zhotovit studii využitelnosti Veletržního paláce od architekta Jiřího Javůrka a jeho ateliéru SGL Projekt, změnil názor. "Studie dala odpověď, že palác bude všem nárokům muzea umění po rekonstrukci vyhovovat," říká Fajt, podle kterého se v současných podmínkách galerie obtížně řídí, když je administrativa rozptýlená v šesti objektech, které Národní galerie vlastní.

Přestavěný Veletržní palác by pojal nejen všechny kanceláře, ale rozšířil by se také prostor pro centrální depozitář s dostatečnou kapacitní rezervou. "Depozitář by měl být o třicet procent větší, než je současný sbírkový fond galerie. To by mělo stačit na dalších dvacet třicet let," tvrdí Jiří Fajt.

Do holešovického paláce by se nastěhovaly také restaurátorské dílny, které jsou v Anežském klášteře v nevyhovujících podmínkách.

Nově by do Holešovic přesídlil také archiv a knihovna, která je dosud podle Fajta "dobře ukrytá" ve Šternberském paláci. Veletržní palác by měl zahrnout také velkolepou čítárnu a studovnu.

"O podobě revitalizovaného Veletržního paláce samozřejmě rozhodne architektonická soutěž, ale máme tři motivy, na kterých budeme trvat," říká Jiří Fajt a dodává, že své podmínky má dokonce již schválené od památkářů. První je zvýšení střechy nad Velkou dvoranou do úrovně výšky celé budovy. "Tím tam vznikne obrovský prostor, využitelný pro moderní a současné umění."

Druhým "motivem" je možnost propojovat patra tím, že na některých místech budou probourány stropy. "Současná výška pater je 3,3 až 3,5 metru, propojením bychom získali dvojnásobek, nebo dokonce trojnásobek. To je pro naše účely velmi důležité. Například s výstavou Gerharda Richtera, která byla původně zamýšlena pro Veletržní palác a kterou nakonec uvedeme na jaře v paláci Kinských, se do Veletržního paláce prostě nevejdeme," říká Fajt k prezentaci jednoho z nejdražších umělců současnosti.

Výhodou propojených pater by byla také možnost diagonálního pohledu návštěvníků z jednoho patra do druhého.

Poslední podmínkou, na které hodlá galerie trvat, je propojení předpolí holešovického paláce s ulicí a vznik malého náměstí před jeho vchodem.