Dálnice D1 se staví desítky let. Příští rok už bude chybět jediný úsek − obchvat Přerova. Do města povede dálnice z jihu i ze severu, řidiči ale budou muset mezi těmito úseky projet přes centrum. Průjezd navíc není jednoduchý. Je třeba několikrát odbočovat, vystát si několik semaforů a projet i úzkou částí kolem tamního nádraží, ze kterého lidé proudí přes přechod pro chodce. Stát nechal na poslední chvíli úsek, který dlouhodobě patří mezi ty, které jsou nejvíce potřeba.

Oproti tomu se staví na řadě míst, kde současná silnice kapacitou s rezervou dostačuje. Buduje se například dálnice D3 u Českých Budějovic, kde je poloviční provoz oproti části u Benešova. Tam je vše zatím jen v plánech a pravidelně vznikají kolony.

Jednotlivé úseky dálnic se zkrátka budují podle toho, jak jsou připravené, nebo podle aktuálních politických priorit. Často nerozhoduje intenzita provozu, bezpečnost nebo ekonomické přínosy, ale sliby investorům, kteří v kraji vytváří pracovní místa, či splácení dluhů krajským stranickým organizacím za vlídnost při celostátním politikaření. Rozhodují i protesty. Tam, kde obyvatelé nic neřeší, se staví. Pokud někomu vadí trasa nebo dopady na životní prostředí, stavba se odkládá s tím, že problémy mezitím vymizí.

Příští rok by se situace měla zlepšit. Ministr dopravy Dan Ťok slibuje, že se začne stavět 140 kilometrů nových dálnic a Česko se tak výrazně posune v dokončování své základní dálniční sítě.

"Pomůže nám, že do praxe vstupuje nový zákon o veřejných zakázkách, který by měl zrychlit tendry a řešit efektivnější řízení stavby," říká mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold. Úřad se snaží protlačit i nový stavební zákon, který by zjednodušil povolování staveb. Jejich příprava nyní trvá v průměru zhruba 12 let.

I když chce ministerstvo příští rok zahájit velké množství staveb a vypisuje výběrová řízení, tak v oboru panuje skepse. "Podíváme-li se na projektovou přípravu, tak pokud by to mělo být všechno v rámci zákonů a stanovených lhůt, tak nejsem přesvědčený, že se všechny projekty rozběhnou v příštím roce, spíš je to otázka roku 2018 a 2019," předpokládá šéf Skansky v Česku Michal Jurka.

Pražský okruh a D35 mají přednost

Stavaři si stěžují hlavně na nekoncepčnost dosavadního systému. Na roky dopředu si plánují své kapacity a nevypočitatelnost trhu, který se rychle zvětšuje a zmenšuje, je pro ně problémem. Buď naprosto nestíhají, nebo nemají co dělat.

Pak se perou o každou zakázku, a pokud prohrají, snaží se rozhodnutí zvrátit a odvolávají se častěji než v dobách, kdy se stavebnictví daří. A tím výstavbu dál zdržují.

Stavební firmy by si přály mít na tři až pět let dopředu seznam toho, co chce stát stavět, s jistotou, že na to budou peníze a že projekty jsou dostatečně připravené.

Nic takového však zatím nefunguje.

"Problém stavitelství dopravních staveb je nedostatečná příprava a strašně složitá předvídatelnost, kdy co bude," kritizuje současný stav šéf Skansky Jurka.

Ministerstvo dopravy to chce změnit a chystá aktualizaci své dlouhodobé strategie, ve které bude jasné, co má největší prioritu. Za nejdůležitější stavby považuje dokončení Pražského okruhu a dálnici D35, která bude alternativou k dálnici D1.

Až za těmito stavbami jsou dálnice D8 do Saska a D3 do jižních Čech a dál do Rakouska.

Příliš levná nabídka

Stavbu dálnic ale komplikuje i řada dalších problémů. Například to, že výkup pozemků začne až ve chvíli, kdy je vše připraveno. Když pak začne někdo s prodejem váhat, automaticky to zdržuje celou stavbu. Lidé v okolí si navíc uvědomí, že silnici, na kterou kývli před deseti lety, už vlastně nechtějí.

Potíže jsou nyní paradoxně i s překvapivě levnými nabídkami stavebních firem. Odborníci z ředitelství silnic například spočítali, že by dálnice mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou měla vyjít na pět miliard korun. Vítězná firma ale loni nabídla, že vše postaví za 2,7 miliardy korun. V tomto oboru by ale takový prostor pro zlevnění teoreticky vůbec být neměl. A takových případů je v posledních letech více.

I proto Ředitelství silnic a dálnic loni vyloučilo nabídku italské společnosti Serenissima Costruzioni na rekonstrukci dálnice D1. Byla o třetinu levnější než ostatní.

"Divili jsme se, co naše nabídky vyvolaly. Ty ceny jsou podle nás na naprosto normální úrovni," vysvětloval loni v rozhovoru s HN šéf této firmy Giuseppe Nardi. Hned dodával, že ho zaujalo, jak má v Česku jejich konkurence v nabídkách podobné ceny, všechny o polovinu vyšší než Italové.

"Po pravdě se mi ještě nestalo, že by ve třech po sobě jdoucích tendrech byly ceny tak podobné," řekl.

Kartely stavebních firem ale byly prokázány málokdy. Naposledy letos antimonopolní úřad potvrdil pokutu 301 milionů korun za dohodu dvanácti stavebních firem. Ty se na jednotlivých zakázkách domlouvaly na společném postupu.

Deset ministrů za deset let

Silnice se ale v Česku obecně staví draze třeba už jen tím, jak jsou připraveny. Například dálnice D8 přes nestabilní území bude snadno o deset miliard dražší, než by stála v delší trase, která se oblasti vyhne. Komplikovaný je podle některých odborníků i způsob modernizace dálnice D1.

"Stavíme katastrofální projekty, jako například šedesátimiliardovou zbytečnou a nekvalitní dálnici D47 do Ostravy, osmimiliardový, zcela nevytížený obchvat Chomutova, který končí v horách u vietnamské tržnice, nebo nekonečný patnáctimiliardový chybný projekt dálnice D8 přes České středohoří," popisuje stavební expert Jiří Petrák. Ten radí například stínovému ředitelství silnic a dálnic, jež podporuje podnikatel Radim Jančura.

Je ale třeba dodat, že za posledních deset let se na ministerstvu dopravy vystřídalo deset ministrů. A s každou změnou se změnily i priority výstavby a příprava projektů se zpozdila.

Stávající ministr Dan Ťok přišel do pozice ministra z místa šéfa české pobočky firmy Skanska. Stavebnímu byznysu tak rozumí, v posledních měsících se ale zdržel řešením problémů s mýtným systémem.

Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru