Zaveďme už termín Czechia do praxe

Uplynulo pár měsíců od státotvorného činu této vlády, jakým byla maličkost − mezinárodní zakotvení krátkého jména našeho státu v databázích OSN. Přestože formální vložení krátkých cizojazyčných a již používaných ekvivalentů jména Česko se ve své podstatě netýkalo českých občanů, někteří novináři začali psát, že se naše země "přejmenovává". A na to reagovali lidé na internetu někdy až hysterickými výlevy o proradné vládě, která se občanů nezeptala, nejlépe v referendu, zda chtějí "nový" název. Nějak v té zhruba dvoutýdenní slovní masáži zanikla realita − že se o žádné přejmenování nejedná, jen se kodifikují existující cizojazyčné tvary jména našeho státu.

Když CzechTourism propaguje Czech Republic, aby si zemi lidé nespojovali s akvaparky nebo muzei strašidel, ale raději s barokem, festivaly klasické hudby, s Muchou či Smetanou, je zřejmé, že nechápou souvislosti. Právě ty akvaparky či muzea vznikly v České republice, ale baroko či kulturní velikáni jsou spojeni s územím Česka, kdy ještě republikou nebylo. Právě v takových případech je nadčasové jméno Česko, anglicky Czechia, tím správným a propagačně průbojnějším termínem zastřešujícím celé území dnešní republiky v průběhu historického vývoje. Republika je produktem současnosti, v minulosti zde byla monarchie. Ale pořád to byla země Čechů, tedy Česko, zahrnující Čechy, Moravu i Slezsko.