Zřejmě je to největší pohyblivá pozemní konstrukce. V úterý se nad poškozeným čtvrtým reaktorem černobylské jaderné elektrárny uzavře gigantický hangár, který má zabránit úniku radioaktivních prvků do ovzduší. Kritici tvrdí, že překrytí místa havárie nic neřeší, stejně bude potřeba vymyslet, co udělat s více než stovkou tun vysoce radioaktivních látek, které se uvolnily během havárie v roce 1986.

Konstrukce, která se oficiálně nazývá New Safe Confinement, je skutečně obrovská. Opravdu by mohla fungovat jako hangár, vešly by se do ní dva Boeingy 747 nebo celý fotbalový stadion Stade de France.

Složitý systém rychlostí 60 centimetrů za den posunoval po speciálních kolejích stavbu tak, aby zakryla sarkofág postavený krátce po havárii jaderné elektrárny v roce 1986.

Ten skrývá noční můru všech vědců. Mix více než stovky tun uranu, přinejmenším jedné tuny plutonia a dalších vysoce radioaktivních látek, které mezi sebou stále reagují a nikdo vlastně pořádně neví jak. Stejně tak se příliš neví, v jakém jsou látky skupenství.

Nová stavba, která je dílem francouzského konsorcia Novarka, je vyprojektována tak, aby vydržela zemětřesení o síle šesti stupňů Richterovy škály, přežila tornádo kategorie tři a zvládala teploty od +45 °C po -43 °C.

Stěny jsou dvojité, aby mezera mezi vnitřním a vnějším pláštěm regulovala teplotu a vlhkost vzduchu, mimořádně složitý systém ventilace má zaručit, že radioaktivní popel zůstane uvnitř stěn krytu.

Původní sarkofág, který byl vybudován krátce po havárii v roce 1986, již není hermetický.

"Celá ta stavba se může náhle zhroutit. Už teď jsou tam praskliny a díry, které se stále zvětšují. Je to v zásadě jen otázka času," řekl stanici BBC Lenar Sagidulin, jeden z inženýrů, který zažil havárii a nyní pracuje jako průvodce. V roce 2013 se pod tíží sněhu zřítila část střechy nad turbínou, k žádnému většímu úniku radioaktivity ale nedošlo.

"Celá ta stavba je takové šidítko. K čemu má sloužit? Aby, až se zhroutí starý sarkofág, zase nad Evropou neputoval radioaktivní mrak. To se asi opravdu nestane, ale nebylo by lepší něco dělat s tou hmotou, která je uvnitř? Vždyť podle oficiálních údajů je potřeba starý sarkofág začít rozebírat v roce 2023. Jinak se to začne samovolně sypat," řekl stanici Radio Svoboda bývalý náměstek ministra pro odstraňování škod černobylské havárie Vladimir Pinčuk.

Stejně jako další experti upozorňuje, že původní projekt vypadal jinak. Vycházel z představy, že bude vybudován hermetický sarkofág, který bude uvnitř vybaven technologiemi, jež by dokázaly rozebrat starou budovu a zpracovat rozteklé jaderné palivo z vybuchlého reaktoru.

"To, co dnes postavili, je vlastně taková lepší stodola, která není hermetická a nedokáže garantovat, že radiace neunikne do ovzduší," tvrdí zástupce hlavního inženýra černobylské elektrárny v letech 1979−1986 a autor několika knih o havárii Nikolaj Karpan.

Kritici tvrdí, že proti původnímu projektu chybí systémy deaktivace vnitřního pláště, což znamená, že nikdo starý sarkofág rozebírat nechce a jen se čeká, až sám zkolabuje.

"To není úplně pravda. Ten systém existuje, jsou tam pro něj vybudovány kolejnice. Po nich budou jezdit vozíky a čistit vnitřní plášť. Ale to bude, až se začne s demontáží starého sarkofágu. Teď, když se konstrukce teprve stěhuje, vozíky nejsou potřeba, a proto je tam nenamontovali," tvrdil před dvěma týdny náměstek ředitele specializovaného podniku
ČAES Valerij Sejda.

Další otázkou je provoz nového krytu. "V projektu nejsou provozní náklady. Neoficiálně nám vedoucí projektu říkají, že to bude zhruba čtyřicet milionů eur ročně. Na to vláda mít nebude a zase bude prosit, kdo může něco věnovat," říká další expert Valentin Kupnyj, muž, který se podílel na stavbě původního sarkofágu.

Související