Konkurence robotů už tu nějakou dobu je. V automobilovém průmyslu už dekády dělá stále větší podíl práce. Podle experta Carla Freye bude jejich rozšiřování pokračovat dál a mnohem rychleji. V USA mohou roboti nahradit téměř polovinu pracovních míst, ještě více to má být v zemích, které nemají ekonomiku tolik založenou na službách.

"Roboti mají v některých oblastech výhodu, v jiných ne, záleží na tom, co člověk dělá, aby věděl, jak moc jeho práci ohrožují," popisuje Frey. Co je rutinní a opakující se práce, tam robot dříve nebo později nastoupí, pokud už tu práci nějakou dobu nedělá. Stále častěji se objevují i v oblastech, kde je třeba nějaká znalost nebo zkušenost. Roboti pracují ve skladech a dělají práce, které už tolik rutinní nejsou.

Klidní tak mohou být hlavně lidé, kteří v práci využívají svou kreativitu, svou sociální dovednost a jednání s lidmi a využívají i to, jak vnímají jiné lidi, ale i to, s čím pracují. Člověk například často pozná vadný díl či poškozenou krabici na první pohled, robot ne.

Carl Benedikt Frey

◼ Narodil se ve Stockholmu ve Švédsku. Nyní působí na britské Oxford University a na Univerzitě ve švédském Lundu. V Oxfordu je ve výzkumném institutu Oxford Martin School expertem na technologie a zaměstnanost, věnuje se i tématu ekonomického růstu, ve Švédsku se věnuje dějinám ekonomie. Jeho práce týkající se dopadů stále rychlejší robotizace mají globální odezvu.
◼ Před třemi roky se podílel na studii, podle které 47 procent pracovních míst v USA ohrožuje automatizace. Jeho metodiku později použila i Světová banka a odhadla, že v Číně je to dokonce 77 procent míst a 69 procent v Indii.
◼ Frey vedle své akademické práce působí i jako poradce a konzultant. Radil OECD, Evropské komisi, Spojeným národům i několika globálním firmám. Patří k nejcitovanějším expertům na budoucnost pracovního trhu. V Česku vystoupil minulý týden na konferenci Hospodářských novin o budoucnosti pracovního trhu Práce 4.0.

Frey se věnuje hlavně dopadům, které bude mít robotizace na společnost. "Spousta pracovních místě zanikne a hodně lidí si tuto změnu, kterou procházíme, neuvědomuje," popisuje.

Dává příklad průmyslových měst, jako je například Detroit, která prosperovala s tím, jak muži pracovali ve výrobě. S její automatizací přišli o práci, protože jejich schopnosti začaly být pro jejich zaměstnavatele zastaralé.

"Něco podobného se děje nyní, rozdíl je ale v tom, že se to týká většího množství prací a více typů průmyslu a týká se to tak mnohem více lidí," říká Frey. Už to nebudou jen pracovníci ve výrobě, ale i lidé ve službách.

"Tahle změna bude pro lidstvo velkou výzvou," myslí si Frey. Podle něj by se lidé měli snažit udržovat své znalosti stále aktuální a pořád se vzdělávat, aby si práci udrželi. Ani to ale nemusí stačit. "Můžete všechno umět, ale zaměstnavatel bude mít pocit, že někdo mladší k tomu má blíž, a dá mu přednost. A to i když vy máte za sebou dekády zkušeností a on právě vyšel ze školy," obává se Frey.

Lepší radou tak může být snaha orientovat se právě na služby, kde je potřeba aspoň trochu sociální interakce a tyto práce roboti jen tak nepřevezmou. I když je pravda, že to nemusí být vždy možnost pro lidi, kteří nyní pracují ve výrobě. Navíc mohou být úplně zcela jinde geograficky.

Příkladem je právě Detroit a jako opozice pak San Francisco. V jednom místě mizí pracovní pozice ve výrobě, v druhém vznikají ve službách spojených s novou ekonomikou. Dělníci vyhození z automobilek ale nejsou tím, koho hledají technologické společnosti kolem Silicon Valley.

"Není to ale jen tak, že se místa, kam nastoupí roboti, zruší. Firmy se budou snažit, aby se zaměstnanci vzdělávali a s firmou postupovali dál," mírní obavy Frey.

Frey si nemyslí, že robotizace více dopadne na země s vyššími výdělky, tedy ty, kde se robot vyplatí mnohem rychleji než v zemích, kde se za práci platí jen zlomek mezd západního světa.

"Je třeba zmínit, že v zemích s nízkými výdělky nemá obvykle žádné sociální zabezpečení, a když přijdete o práci, tak prakticky přicházíte o všechno. To je velký rozdíl. Potom právě kvůli přesunu výroby do levnějších zemí si západní země vytvořily ekonomiku založenou na službách, a tak změny, které robotizace přináší, na ně dopadají méně," říká Frey. Pro rozvojové země to bude mnohem větší výzva. Navíc západní země se mohou více opřít o nově vznikající služby spojené právě s digitalizací průmyslu. A také si budou díky robotům moci výrobu převést zpátky k sobě ze zemí, kam ji v minulosti kvůli levné pracovní síle přesunuly.

Hlavně odborové svazy už řeší dopady robotizace na sociální systém a přichází například s myšlenkou placení sociálního pojištění za robota. S tím ale Frey nesouhlasí.

"To je stejné jako danit produktivitu a růst, danit všechno, co nás dělá bohatými," odmítá danění robotů. Podle něj je lepší příjmy státu vybírat spíše ze zisku firem, z bohatství a ze spotřeby. "Je nesmysl danit firmy za to, že chtějí být produktivnější," dodává.

Změnám se musí přizpůsobit i vzdělávání. Frey říká, že je třeba více pracovat se studenty a přinášet jim obecnější vzdělání a schopnost učit se novým věcem a adaptovat se. Firmy mají být tím, kdo zaměstnance naučí konkrétní věci.

Průmysl 4.0 podle Freye udělá svět v průměru bohatší. Otázkou ale je, jak bude bohatství rozděleno. "Jestli se z toho lidé nebudou těšit, tak může růst populismus a nedá se předvídat, jaká bude politika a co se bude dít," míní Frey.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru