Když byl Esben Østergaard malý, rád si hrál se stavebnicí Lego. A protože ho technika bavila, dostal od rodičů počítač Commodore. Dnes říká, že naprosto logické bylo začít se věnovat robotice. Od robotů z Lega, známého dánského produktu, se tak dostal k výrobě těch skutečných. Dánsku nyní pomáhá stát se velmocí ve výrobě kolaborativních robotů, tedy těch, kteří pracují přímo společně s lidmi.

Tržby firmy, kterou s partnery založil a loni prodal za 285 milio­nů dolarů, se během posledních sedmi let každý rok téměř zdvojnásobují.

HN: Loni jste zvýšili tržby o 91 procent, jak to bude letos?

Nemohu to říct konkrétně, ale i tentokrát to bude zhruba dvojnásobek. Máme ambici to dělat každý rok.

Esben Østergaard (42)

Narodil se v íránském Šírázu, kde jeho otec pracoval jako inženýr. Rodina pak žila na Filipínách, později se vrátila do Dánska. Tam vystudoval fyziku a informační technologie, na robotických výzkumech pracoval v USA a v Japonsku. V roce 2005 spoluzaložil firmu Universal Robotics, ve které je technickým ředitelem.

HN: Kdy myslíte, že takové tempo skončí?

Myslím, že bychom tak mohli ještě dalších sedm let pokračovat.

HN: Jak vypadá výroba robotů? Vy se orientujete na ty kolaborativní.

Celý trh s roboty roste o dvacet třicet procent ročně. Trh s kolaborativními roboty ale doslova exploduje. Roste skoro o sto procent ročně. Právě to je naše oblast, jsme největší na trhu. Máme víc než naši konkurenti dohromady a to si chceme udržet.

HN: Nesílí vám konkurence ze strany výrobců průmyslových robotů?

Je pravda, že i výrobci průmyslových robotů začínají nabízet i ty kolaborativní. Oni se ale specializují na vysoce výkonné roboty, kteří jsou vyrobení na to, aby dělali stále stejnou práci. Pak jsou tu nové firmy, jako jsme my, které se zaměřují na větší flexibilitu a na míchání robotů a lidí dohromady. To je naše místo.

HN: Sám říkáte, že se přímo na trh s roboty nezaměřujete, ale míříte tam, kde pracují lidé.

Je to tak. Kdybychom se snažili prosadit tam, kde roboti už teď pracují, žádný velký podíl bychom nezískali. Míříme raději tam, kde mají roboti potenciál. Tedy tam, kde nyní pracují lidé.

HN: Nepřijdou ti lidé o práci?

Roboti nahradí hlavně takovou práci, která je těžká nebo stejná pořád dokola. Přijde mi jako ztráta lidskosti takhle pracovat. Když děláte to samé, způsobíte si problémy například s rukama. A když zjistíte, že by to šlo dělat lépe, nikoho to nezajímá, protože máte dělat jen ten jednoduchý úkol. Když ale máte robota, může vám s tím pomoci. Nebude vás bolet ruka a zaměstnavatel vás bude stejně potřebovat. Máte přece dobré oči a poznáte, který díl je špatný, to je pro robota těžší.

HN: Některé práce je ale možné nahradit robotem úplně, ne?

Ano. Ale takovým firmám pak roste jejich byznys a zaměstnají víc lidí. Lidé stále opakují, že firmy si kupují roboty proto, aby mohly vyhodit nepotřebné lidi, u našich zákazníků to tak ale není. Naši zákazníci potřebují hlavně něco, co jim pomůže růst nebo zvýšit kvalitu výrobků.

HN: Pokud si však roboty koupí všichni, řada lidí o práci přijde.

Svět pak ale bude bohatší. Víc se toho vyrobí, firmy vytvoří víc hodnoty. Věci se budou moct vyrábět mnohem víc na míru a na přání zákazníků. A také se bude moct vyrábět blíž zákazníkům.

HN: Pořád tu ale je velký problém s bezpečností. Průmyslového robota zavřete do klece a nemůže se nic stát. Vaši roboti však pracují bok po boku s lidmi.

Zákazníci samozřejmě vidí robota v kleci jako toho bezpečnějšího. Pro chytré roboty tu ale máme snadné programování, flexibilitu použití a jednoduchost. Představte si třeba malou výrobu v nějaké menší firmě. Taková firma nebude dělat jedinou věc celé roky. Bude dělat různé výrobky každý týden, možná i každý den. Proto je pro ni lepší kolaborativní robot. Potřebují takový stroj, který bude s lidmi spolupracovat a bude jim pomáhat. Bezpečnost není jediné téma, které musí podnikatelé zvážit.

HN: Když ale měníte každý týden nebo i den použití robota, musíte zvažovat, zda je to bezpečné.

Ano, rizika musíte zvážit pokaždé, když provádíte změny na lince. Takový je v Evropě zákon.

HN: Stává se, že i chytrého robota ve firmě radši oddělí od lidí, aby rizika snížili? Oplocený robot může také pracovat mnohem rychleji.

Jistě, to se stává. Problém je, že stávající standardy jsou dělané pro úplně jiné roboty, pro ty průmyslové. Je ale jasné, že v budoucnu roboti oplocení nebudou. Všichni víme, že lidé se budou pohybovat s roboty společně. Standardy jsou vždy pozadu za vývojem technologií, naštěstí však nejde o zákon a není nutné dodržovat je přesně. Tedy ne všude. Například v Koreji se dodržovat musí. Korporace v Evropě mají zase vnitřní pravidla, podle kterých například musíte roboty oplotit.

HN: To je ale důležité, ne? Vy se snažíte roboty prodávat a firmy říkají, že to odporuje pravidlům.

Obvykle trvá deset let, než se na standardech průmysl shodne. Na nových se teď pracuje už pět let, ty už dávají návod, jak dostat roboty z klecí. V Evropě nemusí být stroj bezrizikový, riziko ale musí být přijatelné. V autech také umírají lidé, ale společnost s tím počítá. Pokud robot pracuje vedle člověka a hrozí, že mu může rozdrtit ruku, přijatelné to není. Pokud však může způsobit jen nějakou drobnou otlačeninu, tak se to akceptovat dá. Firma musí zvážit rizika a rozhodnout se, jestli je možné je přijmout, nebo ne. Pokud ne, může přidat senzory, snížit rychlost, oplotit robota nebo třeba lépe vyškolit personál.

HN: Nebude problém s rychlostí? Firmy chtějí roboty rychlé, bezpečnost je ale zpomaluje.

Když potřebujete flexibilitu a rychlost pro vás není to hlavní, přichází šance pro našeho robota. Lidé jsou dobří v některých věcech, roboti zase v jiných. Ideální je obojí kombinovat. Roboti vám navíc pomohou s ustálením kvality. Myslím, že lidé budou mít roboty rádi.

HN: Mluví se o tom, že se roboti budou sami učit a sami si také určovat, jakým způsobem budou dělat to, co po nich firmy chtějí. Není to ale další riziko?

Je. Když není robot přesně naprogramovaný, když se nedá přesně očekávat, jak se zachová, je to vždycky problém. Samozřejmě se o tom vede debata. Možná cesta by byla nechat robota vybrat nejlepší řešení, pak jeho činnost zmrazit a další improvizaci mu nedovolit.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru