Pro svou finálovou výstavu, která měla rozhodující vliv na mezinárodní porotu Ceny Jindřicha Chalupeckého, si Matyáš Chochola vybral ten nejtmavší kout pražského Veletržního paláce. Zatímco ostatní čtyři finalisté vystavují u prosklené fasády hned vedle kavárny Jedna, Chochola proměnil zadní mezanin v opuštěné doupě lidských − především mužských − neřestí. A vyhrál.

Během úterního večerního ceremoniálu ve Studiu Hrdinů zaznělo ještě jméno další finalistky Anny Hulačové, která v nejprestižnější české soutěži pro mladé umělce získala cenu diváků.

Matyáš Chochola, který před dvěma lety ukončil studium AVU u malíře Vladimíra Skrepla, byl mezi finalisty favoritem. Aleš Čermák, Katarína Hládeková ani Johana Střížková za sebou nemají tak široké portfolio.

Loni mu velkou profilovou výstavu připravilo berlínské Grimmuseum a narůstající mezinárodní renomé potvrdili také pořadatelé putovního bienále umění Manifesta, kteří Chocholu pozvali na letošní 11. ročník. Ten se konal na jaře v Curychu a český umělec, jenž právě oslavil třicátiny, tam v úvodní hale celé přehlídky vystavil keramické sochy tvarované údery kickboxerů.

Výstavě předcházela spolupráce s mnohonásobným mistrem světa v kickboxu Azemem Maksutajem a jeho žáky. Chochola, který sám kickbox cvičí, jim při tréninku nastavoval hroudy keramické hlíny.

Hmotu se zachycenou "silou" sportovců pak vypálil a společně s nimi ji při rituálním happeningu kolem ohně také glazoval.

Právě rituály, ohňové obřady a šamanské praktiky jsou technikou, která je umělci blízká. V roce 2006 se například rozhodl "parazitovat" na pražské pouliční výstavě Sculpture Grande, pro kterou připravil se skupinou bezdomovců totemy.

"Šamanismus je pro mě image, ale také tím řeším obecnější téma masek, které si nasazujeme, a her, které hrajeme sami před sebou. Že svoje identity můžeme nechat hravě vznikat a zanikat," řekl Chochola pro magazín Artalk.cz.

Také na výstavě finalistů v Chocholově temném teritoriu připomínajícím noční klub po divoké party, které má "vyvolat pocit jiné dimenze", jsou totemy, spáleniště, ohořelé zbytky. Vystupují z nich rozmlácené sochy, monitor počítače, pneumatiky, naprázdno běží projekce s tanečnicí u tyče. Opodál je stolek s připravenou lajnou pro narkomana, jinde jsou pohozené rituální i erotické pomůcky.

Mezinárodní porota Ceny Jindřicha Chalupeckého temnou instalaci rozšifrovala jako zprávu o stavu světa. Ve svém zdůvodnění píše: "Dílo, které může působit coby manifestace a sublimace ryze maskulinních tužeb, snů a energií, je zároveň mimořádnou výpovědí o jejich destruktivním potenciálu, ale také o jejich křehkosti či zatajované něze. Dílo Matyáše Chocholy svět nezmění, ale určitě dokáže divákům jeden z jeho důležitých a příznačných stavů mimořádně intenzivně zprostředkovat."

Díky verdiktu poroty získal Matyáš Chochola sošku z dílny Maxima Velčovského a sto tisíc korun na realizaci výstavy, publikace či jiného autorského projektu. Součástí ocenění je také šestitýdenní rezidenční pobyt v přední newyorské organizaci Residency Unlimited.

Výstava Finále 2016, na níž se prezentuje čerstvý laureát spolu s ostatními finalisty, potrvá ve Veletržním paláci Národní galerie do 8. ledna. Finalisté pro rok 2017 budou vyhlášeni v lednu.

Související