Letošní oslavy 17. listopadu proběhly klidně. Příjemná změna oproti minulému roku, kdy se prezident stavěl na pódium vedle extremistických fanatiků, hrozících mlít lidi na masokostní moučku. Přesto jsme paradoxně právě skrze poklidné slavení svobody mohli spatřit záblesky jejího ohrožení.

Projděme si tři klíčová vyjádření, která zazněla u památníku studentské demonstrace na Národní třídě − prezentují se v nich základní směry myšlení, které mohou svobodu postupně (třebaže nezáměrně) demontovat: redukcionismus, podceňování hrozeb a lhostejnost k hodnotám.

Redukování demokracie. Vyjádření, při kterém kontrolka stavu demokracie bliká se značnou intenzitou, přišlo od Andreje Babiše. Ten na Národní řekl, že "nerozumí tomu, že by svoboda a demokracie měly být ohroženy". Prohlásil, že příští rok budou sněmovní a prezidentské volby a že si v nich můžeme vybrat, takže pohoda, klídek.

Bohužel je to projev hlubokého nepochopení, co skutečná demokracie znamená − totiž že ji není možné redukovat na pouhý volební akt. Je spousta zemí, kde volby probíhají, a jen s obtížemi bychom tyto země mohli označit za svobodné. Nezávislé instituce v nich řádně nefungují, řada svobod je omezována, exekutiva v nich získává navrch nad ostatními pilíři moci.

Už známe koncepty neliberální či řízené demokracie, které se postupně z Východu stěhují do našeho bezprostředního okolí (Maďarsko…). Volby nejsou samonosným garantem svobody, jak tvrdí Babiš. Z historie víme, že jsou často i prostředkem, jak o svobodu přijít; množství autoritářských vládců se dostalo k moci skrze svobodné volby. Pořád platí známá věta, že demokracie dává do rukou všechny výhody svým vlastním nepřátelům. Co to znamená pro dnešek? Pokud nějaký politik podstatu fungování skutečně svobodné společnosti dostatečně nechápe nebo jí sice rozumí, ale v klíčových vystoupeních ji záměrně zamlčuje, jako nyní Andrej Babiš, těžko může být jejím garantem.

Babiš v příštím roce s velkou pravděpodobností vyhraje volby.

A budeme moci jen doufat, že nakonec nebude chtít proměnit Česko ve státofirmu, kde se disciplinovaně maká a zaměstnanci jen jednou za čtyři roky slavnostně potvrzují mandát osvíceného firemního vedení.

Zatím jste si přečetli 50 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru