Představte si klasickou sokolovnu. Nalevo visí kruhy, napravo je hrazda a švédská bedna, na stěně dvoje žebřiny, na zemi dvě tři žíněnky, lavička. Máte to? Teď to všechno − s výjimkou kruhů − znásobte dvakrát, v případě žebřin čtyřikrát a přidejte spoustu molitanových podložek a kostek. Do nich se dopadá, kdybyste to snad nevěděli. A přidejte trampolínu, kladinu a něco, co připomíná kozu a skáče se přes to s rozběhem.

A − hlavně si v tom prostoru představte asi tak osmdesát dětí. Holčičky s drdůlkem a v duhovém gymnastickém trikotu rozbalují hvězdy, kluci na trampolíně skáčou salta. Ten divoký mumraj, který má však řád, sledují z ochozu dospělí. Většinou rodiče. Nikoho z nich nepřekvapí, když se najednou do fronty na přeskok postaví dole na place muž, který je evidentně už dávno školou nepovinný. Jeden, pak druhý.

Čekají mezi pošťuchujícími se šestiletými kluky, až na ně přijde řada. A stejně jako ti kluci pozorně naslouchají trenérovi. "Srovnej záda, větší odraz!" volá na ně, když se na trampolíně chystají na salto, zatímco na bradla právě vyskočila Virginie. A tamhle, s nohama v plechovém kýblu, nacvičuje Michaela oblouky na koně na šíř.

Radim Barša, Sabina Daňhel Dobešová, Boško Tripalo, Karel Čapoun, Virginie Gier­szewski, Michaela Janečková a Karel Janeček. Ano, ten Karel Janeček a jeho první žena. Zajímavá skupina − podnikatel, manažer, manažerka, advokátka, developer… Všichni středního věku. Potkávají se pravidelně v gymnastické hale pražského Sportovního klubu Hradčany.

Na úvod si dají s trenérem kruhové posilování − minuta s lehkými činkami, minuta na koni, minuta na švédské bedně, minuta výskoků, minuta sklapovaček, minuta kliků, minuta, při níž bych už jen bezvládně ležela na žíněnce, ale oni ještě skáčou přes švihadlo − a pak už sami cvičí na nářadí, nebo dál posilují. Někdy společně, s trenérem i bez něho. Jak zrovna mají čas a chuť. Tou se vyznačují všichni. A dobrou náladou.

"Většinou sem chodím po práci. Převléknu se, rozhlédnu kolem sebe a všechno ze mě spadne," směje se manažer Radim Barša. Advokátka Sabina Daňhel Dobešová si zase pochvaluje, že ji těší být v tělocvičně s dětmi. Jejich nadšení je nakažlivé. Když k němu připočtete spálené tuky a zpevněné svaly, pořádnou dávku adrenalinu a radosti z překonávání hranic, o nichž jste si vždycky mysleli, že jsou nedostižné…

"Moc mě to baví, každý pokrok mě motivuje. Ano, uvažuju dokonce o účasti na závodech I. ligy družstev ve sportovní gymnastice. Když se mi přeskok povede, mám šanci," říká Karel Janeček. Myslí to zcela vážně. A Karel Čapoun si veletoč na hrazdě dal jako dárek k padesátinám.

A co vám všichni tihle nadšenci vzkazují? Zapomeňte na předražená fitka, slezte z rotopedu a zkuste si protáhnout tělo na obyčejných žebřinách. Sokolovny ani na těch nejmenších vesnicích dosud přece nezbourali.

Sport 21. století?

Sportovní klub Hradčany sice Tyrše ani Fügnera nepamatuje, tamní hala byla dostavěna až v roce 1989, ale zlaté časy už má také za sebou. Koneckonců jako celá česká sportovní gymnastika. Doby Evy Bosákové nebo Věry Čáslavské patří do hluboké minulosti jako sokolské slety. Kdo by měl dneska chuť cvičit prostná nebo se zavěšovat na kruhy, že?

"Alon Hasa je ten magnet, který nás přitáhl do tělocvičny!" řekli mi všichni, kdo se minulou středu sešli na tréninku. Na první pohled nenápadný mladý muž prochází mezi cvičícími, rovná je na žíněnce, jistí při doskoku. Je závodník, trenér i ředitel klubu. Když v téhle funkci v roce 2011 začínal, byl snad jediný, kdo věřil, že se mu upadající sport podaří pozvednout. Trochu pikantní se zdá být přitom okolnost, že tuhle proslulou českou tradici nekřísí dnes Čech, ale Albánec.

jarvis_582c84a7498e2b983c38c1a7.jpeg

"Když mi bylo patnáct, rozhodl jsem se odjet z Tirany. Chtěl jsem dělat gymnastiku, jenže v Tiraně nemá žádnou tradici, žádnou perspektivu. Rodiče mi řekli, ať jedu do Prahy za sestrou. Studovala tady medicínu, a protože byla moje blízká příbuzná, mohl jsem tu zůstat. To byl rok 2002 a já spíš náhodou našel tuhle halu na Hradčanech. Trénoval v ní tehdejší mistr Evropy, Martin Konečný, což byla pro mě obrovská motivace. A poznal jsem tu Jiřího Matuchu. Stal se mým trenérem i druhým tátou."

První roky v Česku líčí Alon Hasa jako nejlepší i nejtěžší. Začal chodit na obchodní akademii, učil se česky a přitom makal v tělocvičně. Po dvou letech už vyhrál mistrovství republiky, posléze čtyřikrát závodil na mistrovství Evropy i světa.

"Po maturitě jsem se přihlásil na Vysokou školu mezinárodních a veřejných vztahů, a abych si vydělal na školné, bral jsem brigády v restauracích a také tady, na recepci klubu. Tak jsem poznal zblízka zákulisí. Když Jiří Matucha onemocněl a vyzval mě, abych převzal vedení klubu, bral jsem to osobně − a velmi emociálně. Jako štafetový kolík, který musím zvednout. Už kvůli Jiřímu, kvůli české gymnastice, díky níž jsem sám mohl závodit."

V roce 2011 měl klub okolo 550 členů. Když se k jejich příspěvkům připočetly i státní dotace, rozpočet se pohyboval okolo dvou milionů korun, což stačilo s bídou na provoz haly. A ta chátrala.

"První dva roky jsem nebral žádný plat, nechtěl jsem klub ještě víc zatěžovat. Potřebovali jsme víc členů, a tak jsme se rozhodli otevřít dveře dokořán. Dosud hala sloužila jen sportovním gymnastům, my jsme obešli školy v širokém okolí a nabídli spolupráci. V dopoledních hodinách teď sem chodí cvičit žáci a děti ze školek, o víkendech je hala otevřená veřejnosti. Za 150 korun na den si může přijít každý zacvičit. Nabízíme samozřejmě i hodiny s trenérem."

Dnes má Sportovní klub Hradčany přes 1200 platících členů. Cvičí tu především děti (asi 80 procent) a intenzivně trénuje 70 gymnastů a gymnastek − závodníků, mezi něž se počítá i podnikatel a mecenáš Karel Janeček. Ten mimo jiné přispěl několika miliony na rekonstrukci kotelny a společně s Alonem Hasou založil společnost Sport 21. Její cíle nejsou vůbec skromné.

V této chvíli se pracuje na projektu nové tělocvičny, která by měla vyrůst do roku 2018 na vedlejším pozemku, jenž také patří klubu. Stavba bude financována z více zdrojů. Druhá hala bude pak stát v Satalicích, a jak Karel Janeček zdůrazňuje, postupně vznikne celá síť takových sportovišť.

"Gymnastika je sport pro všechny, je to disciplína 21. století," tvrdí a sám velmi tvrdě trénuje. A Alon Hasa, jenž ho dokázal nadchnout pro své záměry, dodává: "V roce 2022 se bude v Praze konat mistrovství světa. Doufáme, že Česko na něm bude mít po letech zase zastoupení na světové úrovni. Postavíme tady špičkové družstvo. Šest kluků. To prostě musíme dokázat!"

Ne, už nemám pochyb. Miroslav Tyrš a ti druzí budou stát určitě při nich.

Michaela Janečková (39): Nejoblíbenější nářadí? Plechový kýbl.

jarvis_582c84a7498e2b983c38c1ab.jpeg

Když přišel Karel Janeček s návrhem, že jejich dcery Viktorka a Amálka budou chodit na gymnastiku, nejprve se jí to nezdálo. "Proč taková dřina? Protestovala jsem, ale on se nedal zviklat a začal je sem brát. Čas od času jsem pak pro holky musela přijet, viděla, co dělají − a pochopila jsem," směje se.

V dětství jí sice taková cvičení nedělala potíže, ale − i díky vysoké postavě − jí přišlo nemožné, že by třeba mohla udělat hvězdu. Teď vyskočí na trampolínu a dá salto hned třikrát po sobě. A pak "obuje" plechový kýbl a trénuje obloukové cviky pro koně našíř. Děsné cvičení, mimochodem. Ten kýbl je ale Michaelino nejoblíbenější nářadí.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.