Kamera hledí na mrakodrapy, z nichž se začnou sypat obří mince. Brzy přibíhá herec Tom Hanks. Do hudebního podkresu spouští úderný rytmický monolog, který parafrázuje text skladby Once In A Lifetime skupiny Talking Heads. A v duchu těchto slov veškeré jistoty − dům, auto, manželka − za ním mizí v obláčcích fialového dýmu.

Nový film německého režiséra Toma Tykwera nazvaný Hologram pro krále, který zítra vstupuje do kin, je celý takový: jako absurdní sen, z něhož se nedá procitnout.

Úvodní scéna samozřejmě ze sna je, když se ale Hanksův hrdina Alan probudí v letadle coby jediný "kravaťák" mezi muslimy ve smetanových hábitech a šátcích, kteří sborově odříkávají modlitbu podle pokynů z palubního rozhlasu, není si jist, zda skutečně bdí. A po přistání v Saúdské Arábii, kde má jeho firma za úkol připravit holografickou prezentaci pro krále, se toho pocitu už nezbaví.

Tom Tykwer coby režisér i scenárista adaptoval na plátno stejnojmennou knihu Davea Eggerse, kterou znají i čeští čtenáři. Z úsporně napsaného, existenciálně tíživého románu s parametry absurdního dramatu však vytvořil sled volně poskládaných, místy oslnivých obrazů poněkud jiné povahy.

Mnohé z nich na chvilku utkví v paměti, divák však váhá, co se za nimi skrývá. A nakonec se rozplynou ve fialovém obláčku zapomnění − podobně jako ta snová manželka.

Tom Tykwer coby režisér i scenárista adaptoval na plátno stejnojmennou knihu Davea Eggerse, kterou znají i čeští čtenáři. Z úsporně napsaného, existenciálně tíživého románu s parametry absurdního dramatu však vytvořil sled volně poskládaných, místy oslnivých obrazů poněkud jiné povahy. Mnohé z nich na chvilku utkví v paměti, divák však váhá, co se za nimi skrývá. A nakonec se rozplynou ve fialovém obláčku zapomnění − podobně jako ta snová manželka.

Saúdskoarabská Džidda je údajně "jako Los Angeles, jen s burkami". Alan však nemá šanci to zjistit, neboť z města pozná jen pokoj v hotelu Hilton, kde přespává. Jinak se každé ráno vydává do vznikající metropole v poušti, kde se zárodky moderních staveb střetávají se všudypřítomným pískem, který jako by z nich smýval luxus a odhaloval jejich pravou podobu. Ta připomíná potěmkinovské vesnice.

Film

Hologram pro krále
Režie: Tom Tykwer
Distribuce: Falcon, česká premiéra: 17. listopadu

Uprostřed tohoto bizarního snu arabského vládce, kde jsou lidé placeni i za zametání písku a kde strážce u vjezdu stojí naboso v barevném gumovém bazénku s vodou, je stan. A v tom stanu Alan nalézá své nové pracoviště, v němž vzniká velkolepá holografická prezentace. Má to jen drobné vady. Nefunguje tu wi-fi ani klimatizace a Alanovi podřízení nejenže kvůli tomu nemohou pracovat, ale nemají ani nic k jídlu.

A tak jako v nějakém dramatu Samuella Becketta se Alan každý den vrací do stanu, každý den se doslechne, že jediná kontaktní osoba, která jeho tým má na starosti, "dnes nedorazí", a každý den si večer v hotelu vysype písek z bot.

Jenže na rozdíl od Beckettových dramat či knižní předlohy je v Tykwerově filmu navíc ten všední, obyčejný a dobrosrdečný chlápek Tom Hanks, který rozvolněně vyprávěný snímek sice táhne kupředu, ale poněkud zavádějícím směrem. V podání herce s medovým hlasem a velkorysým úsměvem se i delirická "operace" bulky na zádech s pomocí hotelového nože na steaky mění v komickou etudu.

Většina tíživých stránek knihy je zahlazena, režisér Tykwer coby bytostný romantik sice pracuje také s posmutnělými momenty, ale humor a romance nakonec vítězí.

V jednom z nejpůsobivějších obrazů filmu se Alan spolu s místní lékařkou noří do průzračných mořských vod − obě těla jen v pánských plavkách a se šnorchly v ústech. Je to obraz poetický i erotický, pod jeho vizuální krásou se však ztrácí skutečná Arábie, kde si lze jen stěží představit první rande podobného ražení.

Za tímto povzdechem nestojí touha po doslovnosti či po kopírování skutečnosti. Jen uvědomění, že tam, kde Eggersovu románu stačí jedna strohá a přesná věta, Tykwer čaruje s obrazy. A ty mu nakonec protečou mezi prsty jako zrnka pouštního písku.