Venezuelská volební komise ve čtvrtek pozastavila proces odvolání prezidenta Nicoláse Madura poté, co tak učinily soudy v pěti venezuelských státech kvůli vyšetřování údajných podvodů v předchozí etapě shromažďování podpisů za referendum. Podle serveru BBC se tak plebiscit určitě nestihne před 10. lednem, což by bývalo umožnilo konání nových prezidentských voleb.

Již příští týden přitom mělo začít sbírání podpisů ve druhé fázi procesu.

Koalice stran opozičních socialistickému prezidentovi již koncem dubna předložila volební komisi přes 1,8 milionu podpisů voličů za konání referenda o odvolání Madura. Tehdy přitom stačilo sebrat jen podpisy jednoho procenta voličů, tedy asi 200 tisíc lidí. Volební komise podle agentury EFE uznala minimálně 400 tisíc podpisů jako platných.

Nyní je podle zákona nutné shromáždit podpisy 20 procent voličů (asi čtyři miliony) pro vyhlášení referenda. Ty měla opozice sesbírat během tří dnů (od 26. do 28. října). Režim prezidenta Madura, jemuž jsou nakloněny ústřední volební komise i nejvyšší soud, se však již několik měsíců snaží konání plebiscitu oddálit.

Pokud se totiž referendum uskuteční až po 10. lednu a voliči se vysloví pro odvolání Madura, nebudou se konat předčasné prezidentské volby, ale zemi povede zbývající dva roky Madurova mandátu viceprezident.

Tím je Aristóbulo Istúriz z Madurovy socialistické strany.

Pokud by se referendum konalo před 10. lednem, musely by se konat předčasné volby.

Volební komise nejprve zdržovala přepočítávání podpisů z první fáze. Tento týden pak nejvyšší soud stanovil, že pro vypsání plebiscitu je třeba sesbírat podpisy 20 procent obyvatel v každém z venezuelských států, a nikoli jen celkově 20 procent, jak to bylo stanoveno dosud.

V pátek bylo rovněž oznámeno, že oblastní soud venezuelského státu Carabobo zakázal vycestovat ze země osmi opozičním lídrům. Je mezi nimi i guvernér státu Miranda a bývalý kandidát na prezidenta Henrique Capriles či Jesús Torrealba, předseda koalice Stůl demokratické jednoty (MUD), která je hlavní silou bojující za odvolání prezidenta.

MUD má od letošního ledna většinu v parlamentu, práci zákonodárného sboru ale de facto blokuje nejvyšší soud, nakloněný socialistické vládě.

%insert_attachment[64444980] priloha.html%

Prezident Maduro, který nastoupil do nejvyššího úřadu po smrti prezidenta Huga Cháveze v roce 2013, se potýká s prudkým propadem popularity.

V důsledku hospodářské krize je v zemi nedostatek potravin i léků a stát zápasí s astronomickou inflací.

Opozice trvale viní venezuelské úřady a justici z toho, že porušují demokratické principy a umožňují Madurovi držet se u moci navzdory jeho neoblibě mezi obyvateli a špatné hospodářské politice.

Ta podle expertů přivedla zemi do hluboké ekonomické krize.

Související