Třetí a poslední debatu kandidátů na prezidenta Spojených států vyhrála demokratka Hillary Clintonová. Vyplývá to z průzkumu agentury YouGov, ve kterém 49 procent respondentů označilo za vítězku někdejší první dámu. Trump získal podporu 39 procent oslovených a zbývajících 12 procent považuje klání za remízu.

Ani tato debata se neobešla bez vzájemného obviňování.

Clintonová svého republikánského soka jako případného prezidenta přirovnala k možné loutce ruské hlavy státu Vladimira Putina.

Trump demokratickou rivalku obvinil z toho, že chce otevřít americké hranice přistěhovalcům a že stojí za obviněními ze sexuálního obtěžování, která proti němu vzneslo několik žen. Miliardář během rozpravy nesdělil, zda v případě prohry uzná výsledky.

"Řeknu to, až to přijde. Zatím vás ponechám v napětí, zda výsledky voleb přijmu," řekl realitní magnát. Jeho přístup označila Clintonová za děsivý.

Téma manipulace otevřel Trump několikrát, v této souvislosti hovořil nejen o volbách, ale i o podvodné kampani demokratky, svých sexuálních obviněních či o nadaci Clintonových. Ta nařčení odmítla a prohlásila, že Trump o podvodech mluví vždy, když prohrává.

Ačkoliv debata začala poklidně, brzy se oba kandidáti dostali do sporu o to, zda Rusko ovlivňuje průběh voleb. Podle Trumpa o tom neexistuje důkaz, pokud by tomu tak ale bylo, vměšování Moskvy i dalších zemí odsuzuje. Putina označil za toho, kdo opakovaně Clintonovou přechytračil. Ta varovala, že Kreml chce za amerického prezidenta nejraději loutku.

Vyhrocená diskuse se týkala i přistěhovalectví. Clintonová podle Trumpa chce otevřít hranice, přes které budou proudit kriminálníci i drogy. Demokratka to odmítla a prohlásila, že je pro kontrolu hranic a v omezené míře také pro plot s Mexikem, ale jen na skutečně potřebných částech pomezí. Trump chce plot podél celé hranice s Mexikem.

Clintonová kritizovala Trumpův plán vyhostit nelegální přistěhovalce, neboť by to znamenalo masivní nasazení bezpečnostních sborů, které by musely pročesat USA křížem krážem a chodit od domu k domu, aby imigranty našly.

Přistěhovalce bez dokladů, kteří již v Americe pracují, označila za ekonomický přínos.

Kandidáti se neshodli ani v otázce obranné politiky. Trump totiž odmítá, aby USA platily obranu bohatým zemím jako Japonsku, Saúdské Arábii či Německu. Škrty v této oblasti podle magnáta uvolní finance pro podporu amerického hospodářství. To chce povzbudit i rozsáhlým snížením daní.

Clintonová potenciál ekonomického růstu vidí v investicích do čistých zdrojů energie a školství.

V případě svého zvolení přislíbila plán pro podporu tvorby nových pracovních míst, který bude svým rozsahem největší od druhé světové války.

V závěru debaty kandidáti hovořili o situaci v Sýrii a Iráku. Clintonová ocenila irácké vládní síly za to, že přikročily k dobývání Mosulu. Po jeho očekávaném získání by ráda, aby se koalice zaměřila na ústřední pozice radikálního hnutí Islámský stát (IS) v sousední Sýrii.

Trump svůj plán proti IS s odkazem na moment překvapení neupřesnil, varoval nicméně před zapojením do bojů v Sýrii či před sesazením syrského prezidenta Bašára Asada, který spolu se spojeneckým Ruskem stojí proti islamistům.

Trump lhal, Clintonová ohýbala pravdu

Stejně jako v předchozích dvou debatách i v posledním televizním duelu hlavních prezidentských kandidátů padla řada výroků, které byly zcela nebo částečně nepravdivé. Podle týmu televize CNN, který tvrzení ověřoval, zazněly nepravdy více z úst republikánského kandidáta, zatímco jeho soupeřka spíše účelově ohýbala v zásadě pravdivá tvrzení.

ZAHRANIČÍ NA TWITTERU

Zahraniční rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.

Trump sáhl ke lži například ve chvíli, kdy ho Clintonová kritizovala za to, že podporuje jaderné vyzbrojení dalších zemí světa. "To jsem neřekl. Takový citát nenajdete," prohlásil republikánský kandidát. Podle CNN však v průběhu kampaně několikrát mluvil o tom, že atomové zbraně by měly mít i země, které jimi dnes nedisponují. Uvedl například, že by se takto mělo kvůli severokorejské hrozbě vyzbrojit Japonsko či Jižní Korea. V několika jiných rozhovorech však ukázal proměnlivost svých stanovisek, když naopak tvrdil, že nechce ve světě nové jaderné zbraně, uvedla televize.

Do sporu, v němž si oba vzali na pomoc statistiky, se kandidáti dostali v otázce regulace prodeje střelných zbraní. "V Chicagu, které má asi zdaleka nejpřísnější zbraňové zákony v USA, je více násilí spojeného se zbraněmi než v kterémkoli jiném americkém městě," řekl Trump. Podle CNN je sice pravdivá část o násilnostech v Chicagu, nikoli však již o zbraňových normách, které sice tamní zákonodárci přijali, avšak rozhodnutí soudů jejich účinnost v řadě případů fakticky zrušila.

Clintonová zase na podporu omezení prodeje zbraní použila statistku, podle níž každoročně v USA zemře střelnou zbraní 33 000 lidí. To je sice pravda, podle CNN se však demokratická politička snažila vzbudit dojem, že jde pouze o násilné trestné činy. Ty však tvoří "pouze" zhruba třetinu celkového čísla, zbytek připadá na sebevraždy, neúmyslná zabití či nezjištěné motivy.

Trump opírající svou kampaň mimo jiné o kritiku stavu americké ekonomiky po osmi letech vlády prezidenta Baracka Obamy si i v této věci vzal na pomoc statistiky - jenže si je špatně vyložil. "Amerika přichází o pracovní místa... Právě vyšla zpráva o bídné situaci americké zaměstnanosti. Strašná zpráva," uvedl v debatě na adresu zářijových statistik o zaměstnanosti v USA.

Čísla však hovoří o tom, že na americkém trhu práce přibylo v září 156 000 míst, přičemž pro udržení růstu je podle ekonomů potřeba 90 000 každý měsíc. Podobné hodnocení jako Trump by podle CNN žádný seriózní analytik nepoužil. A přestože v září drobně vzrostla nezaměstnanost v USA k pěti procentům, stále je situace daleko lepší než při desetiprocentní nezaměstnanosti v roce 2009, kdy Obama nastupoval do úřadu.

Bez ohledu na fakta se Trump pustil i do kritiky ekonomických plánů Clintonové, která chce zvýšit daně bohatým, což podle republikánského kandidáta "zdvojnásobí daně Američanů". Podle odhadů daňových expertů však plán přinese sice až dvacetiprocentní nárůst daní nejbohatším, avšak střední a nižší příjmová třída si mírně polepší, uvedla CNN.

V ekonomické diskusi se ovšem ke lži uchýlila i Trumpova soupeřka, když prohlásila, že její plány nezpůsobí nárůst amerického dluhu ani o cent. Když však CNN porovnala její návrh růstu daňových příjmů s rozpočtovými výdaji, které si vyžádají její sliby, zjistila, že dluh patrně vzroste o desítky miliard dolarů.

Související