Vyfukováním kouře z dýmky do umyvadla s vodou zlato nevznikne. Víme to díky představení Vražda v salonním coupé Divadla Járy Cimrmana.

Co přesně vznikne, až skončí netradiční politika centrálních bank, jež spočívá především v dodávání levných peněz do ekonomiky a ve snižování úrokových sazeb, ale není jisté.

Šéfka americké centrální banky Fed Janet Yellenová nedávno uvedla, že pomalé oživení hospodářství v pokrizových letech ekonomy překvapilo.

Reálný svět prý ukázal, že současné porozumění ekonomice má svoje meze.

Naproti tomu kritika toho, co centrální banky v posledních letech udělaly, meze nemá. Protestní hlasy se v posledních dnech a týdnech objevují stále častěji. Důvody jsou dva: za prvé, centrální banky zasahují už příliš dlouho a "nic" se neděje − respektive žádná "pořádná" inflace, "pořádné" oživení, "pořádný" růst mezd či "výrazně" nižší nezaměstnanost nepřichází. A za druhé: centrální banky připravují svět na to, že chtějí co nejdříve začít fungovat "normálně, postaru". 

Existuje deflace?

Seznam toho, co se protestním hlasům nelíbí, se příliš nemění, jen s novými čísly přibývají argumenty. První otázkou je, zda centrální banky mají vůbec zasahovat ve chvíli, kdy hrozí deflace, tedy pokles spotřebitelských cen. Mají to sice v popisu práce, jenže…

Ne všichni ekonomové si myslí, že deflace je špatná. Ve chvíli, kdy zlevňuje elektronika (nebo jiné zboží díky technologickému pokroku), je deflace dobrá. Totéž platí i pro suroviny, například levnou ropu − pokud se to ovšem netýká ropných velmocí.

Deflace navíc pomáhá svět zbavit firem, které vyrábějí dráž, než za kolik prodávají.

Podle některých ekonomů ale deflace neexistuje, protože se vždy najde komodita, která zdražuje. Stejně jako nyní, kdy sice spotřebitelské ceny stagnují, ale rostou ceny akcií, nemovitostí a vůbec spousty dalších věcí.

Když je zaneseme do grafu, ukazuje se, jak moc (všechno) zdražilo kvůli centrálním bankám.

Centrální bankéři deflaci rádi nemají. To kvůli zkušenostem z minulosti − dávné i blízké. Když se chtěl v poválečném Československu první ministr financí Alois Rašín vyhnout inflaci, dokázal snížit spotřebitelské ceny mezi roky 1921 a 1922 o 41,7 procenta. Situaci "vyřešil" atentát na Rašína, který politiku škrtů a daní ukončil.

Stejný osud potkal v roce 1932 i Junnosuka Inoua, japonského exministra financí a bývalého guvernéra Bank of Japan, poté co stejně vehementně trval na zpřísnění rozpočtu a snížení spotřeby domácností.

Japonsko má zkušenosti s deflací i podstatně pozdější, průběžně je v ní už třetí desetiletí. Tamní centrální bankéři ovšem nyní ukončují svou kariéru standardnějším způsobem. Přežijí.

Každopádně deflaci centrální bankéři podporovat nechtějí. A to ani když víme, že na rozdíl od hyperinflace − kdy si člověk jezdí kupovat cigarety s miliardovou bankovkou −, hyperdeflace existovat nemůže. Znamenalo by to, že by všechno bylo zadarmo, čehož nedosáhl ani reálný komunismus.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 50 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru