Vzletná slova, jimiž irácký premiér ­Hajdar Abádí ohlásil začátek pozemní ofenzivy proti poslední velké baště teroristů z organizace Islámský stát, musela znít přesvědčivě, protože jinak se před útokem nemluví. Bylo v nich hodně odhodlání a vůle porazit ty, kteří se před dvěma lety zmocnili klíčového severoiráckého města tak rychle, že policisté a vládní vojáci při útěku ani nestačili s sebou odvézt drahocennou, vesměs americkou výzbroj. Tehdy se zdálo, že vzestup radikálních islamistů nedokáže nic zastavit. Jejich vůdce Abú Bakr Bagdádí se právě v Mosulu prohlásil za chalífu, vládce islámské obce na celém světě. Nyní bojovníky takzvaného Islámského státu čeká v místě, odkud prorokovali své vítězství, porážka.

Dnes je odpověď na otázku, kdy Mosul padne, jen otázkou času. Co zcela schází, je odpověď na otázku, co bude následovat. V první řadě se to týká humanitárních problémů, protože v obklíčeném městě se stále nachází mezi sedmi sty tisíci a jedním a půl milionu civilistů. Pokud po pádu Mosulu brzy nenajdou přístřeší, mnozí z nich rozmnoží řady těch, kteří se budou snažit najít bezpečí a stravu nejen v sousedních státech, ale i v Evropě.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se