Společenskou odpovědností se v naší zemi zabývá čím dál tím více firem. Ty velké − mnohdy nadnárodní korporace − si nastavují dlouhodobé globální strategie, založené na propracovaných studiích a plánech. Menší firmy naopak častěji reagují na aktuální potřeby ve svém blízkém okolí. To, zda budou připravované projekty nakonec úspěšné, překvapivě nezávisí ani tak na množství vložených financí, jako spíš na ochotě zaměstnanců podílet se na jejich realizaci.

Nejangažovanější zaměstnanci 2016

Dell Computer

Když mají zaměstnanci na výběr, jak chtějí pomáhat, přináší to výsledky. Ve společnosti Dell se dnes dobrovolnictví věnují téměř tři čtvrtiny zaměstnanců. Za čtyři roky toto číslo vzrostlo více než dvojnásobně. Lidé v Dellu finančně podporují kampaň Movember a prevenci rakoviny prsu nebo se věnují mladým lidem z dětských domovů v rámci prázdninových praxí. Vysoké účasti napomáhá i vtipná forma propagace a možnost setkávat se mimopracovně.

GlaxoSmithKline

Společnost GlaxoSmithKline se věnuje neziskovým organizacím. Odborníci z GSK neziskovkám radí například s PR nebo finančním a projektovým řízením. Podílejí se také na zdravotně-osvětovém programu Krokuz pro ženy z azylových domů či projektu Inicio, který pomáhá dlouhodobě nezaměstnaným ženám pustit se do podnikání. Díky globálnímu projektu Pulse pomáhají odborníci z GSK i v rozvojových zemích.

IBM Česká republika

Posun v myšlení lidí je hlavním motivem veřejně prospěšných aktivit IBM. Do aktivit se zapojují zaměstnanci jak individuálně, tak v týmech. Romským studentům pomáhají uspět ve studiu, pro dívky připravují letní IT tábor. Prostřednictvím Pride Business Fora otevírá IBM témata, která řeší lesbická a gay komunita. K celonárodní diskusi o vzdělávání přispěli experti z IBM analýzou obsahu sociálních médií pro think-tank EDUin. Díky odbornému speed datingu (rychlému seznamování) propojuje IBM v rámci sítě Know-how pro lepší svět firmy a neziskovky. IBM Think Academy zase podporuje inovace v boji s virem zika.

Dobrovolnictví je základ

Jednou z klíčových motivací je možnost volby. Tedy že si zaměstnanci mohou vybrat z velkého portfolia aktivit činnost, ve které by se chtěli realizovat. "Vedení se minulý rok zeptalo zaměstnanců, jak by chtěli oslavit 25. výročí působení EY na trhu. A ti místo velké party přišli s nápadem, že by chtěli pomáhat potřebným. Mohli nominovat neziskovku, která si podle nich zaslouží naši pomoc. A proto je směs hodně různorodá − od organizací, které pomáhají opuštěným kočkám, až například po ty zaměřené na děti nebo staré lidi," říká Magdalena Souček, vedoucí partnerka poradenské společnosti EY v České republice a v části regionu střední a jihovýchodní Evropy.

Kromě finanční a materiální podpory v podobě různých sbírek a fundraisingových aktivit nabízí EY také dobrovolnickou pomoc. "Největší přínos pro neziskové organizace vidíme v pro bono službách, tedy poradenství v oblasti daní, účetnictví, práva, lidských zdrojů, IT a auditu zdarma," dodává Souček.

Podobný systém funguje i v IBM, kde zaměstnanci také pomáhají jako dobrovolníci v neziskových organizacích. "Organizaci, její zaměření i konkrétní aktivity si volí sami. Často se angažují v místě svého bydliště, podle svých osobních zkušeností, zájmů či podle toho, co jim sami mohou nabídnout a co chtějí změnit," přidává své zkušenosti Kristina Kosatíková, která má v českém IBM CSR aktivity na starosti.

Nejčastěji se lidé z firem angažují v oblastech péče o potřebné, například seniory, sociálně vyloučené děti či handicapované lidi, dále se starají o opuštěná zvířata a zajímají se též o aktivity v oblastech ochrany přírody, zdravotnictví či školství. "Zaměřujeme se jak na seniory, pro které pořádáme kurzy základů práce s počítačem, tak na studenty. Zájemce učíme programovat, snažíme se motivovat dívky, aby šly studovat technické obory. Otevíráme letní IT školy a nabízíme praxe či stáže," pokračuje Kosatíková.

Komu pomáhá vzdělávání

Důležitým faktorem, který přispívá k tomu, že budou mít zaměstnanci o oblast společenské odpovědnosti zájem, je interní komunikace a vzdělávání. Firmy na toto téma pořádají velké množství seminářů, a to jak pro lidi, kteří nastupují, tak pro jejich stávající kolegy.

Kde projekt EY 25 pro 25 pomáhá

◼ Projekt odstartoval na začátku března 2016 finančním darem v hodnotě 50 000 Kč Nadačnímu fondu Klíček, který zlepšuje podmínky vážně nemocných dětí.
◼ EY také přispěla částkou 150 tisíc Kč obecně prospěšné společnosti Zajíček na koni na nájem prostoru kavárny AdAstra, která zaměstnává handicapované. Částkou 25 tisíc Kč přispěla EY na letní tábory pro děti z této organizace.
◼ Pro Nadaci Naše dítě, která poskytuje pomoc týraným, zneužívaným a jinak ohroženým dětem, tým zaměstnanců EY provedl pro bono audit.
◼ Lokálnímu spolku Újezdský strom pomohli zaměstnanci EY při úklidu Klánovického lesa v dubnu 2016. V průběhu letošního roku EY podpoří dobrovolnictvím další neziskové organizace, mimo jiné i Azylový dům Gloria pro matky s nezletilými dětmi, kterým lidé z oddělení podnikového poradenství pomohou s přestavbou dětského hřiště.
◼ Pro dobročinný obchod Domova Sue Ryder, kavárnu AdAstra Zajíčka na koni a organizace Dotek, Barevný svět děti, Nadaci Naše dítě, Nadační fond Klíček a Sestry v sukni, které pomáhají seniorům a sociálně znevýhodněným dětem, zorganizovali zaměstnanci EY sbírku knih, oblečení a věcí na dětské tábory.
◼ 35 zaměstnanců EY darovalo krev Vojenské fakultní nemocnici. V září se v rámci projektu 25 pro 25 sešlo v pražské kanceláři firmy 20 dobrovolníků, kteří se přihlásili do Českého národního registru dárců kostní dřeně. V listopadu proběhnou podobné akce v Brně a v Ostravě.

Společnost EY například o svých CSR aktivitách zaměstnance pravidelně informuje skrze intranet, na sociálních sítích, ale také v rámci různých schůzek či společenských akcí. "Jako člen dobrovolnické iniciativy United Nations Global Compact také globálně pravidelně vydáváme obsáhlý CSR report," dodává Magdalena Souček.

V KPMG funguje zajímavý systém duální motivace, který tkví opět v pro bono, tedy dobrovolnických aktivitách. Pomáhají neziskovým organizacím efektivněji nastavit jejich fungování a tím vytvářet větší prostor pro samotnou dobročinnou činnost. Vedou školení pro zástupce neziskových organizací, poskytují individuální konzultace a služby a mentorují zástupce neziskového sektoru v konkrétních problémech spojených se svou odborností. Věnují se tedy CSR aktivitám v organizacích, jež si sami vybrali, a zároveň se rozvíjejí a mají možnost získat jinou perspektivu. "Procvičují si měkké dovednosti − asertivitu, komunikaci, prezentační dovednosti. Mentoringem se učí delegovat, což je nezbytné k jejich dalšímu růstu ve firmě," vysvětluje smysl pro bono pomoci Ivana Pokorná, ředitelka CSR aktivit KPMG.

Velkou motivací může být pro zaměstnance také to, že organizaci, kterou si vyberou, mohou pomoci reálně získat peníze. IBM například nabízí dobrovolnické granty. Zaměstnanec, který odpracuje určitý počet dobrovolnických hodin v neziskovce, může pro tuto organizaci požádat o grant na nějakou konkrétní aktivitu. Dalším bonusem jsou měsíční stáže v rozvíjejících se zemích, kde jsou vybraní lidé součástí mezinárodních týmů, a pomáhají tak přímo tam, kde je to nejvíce potřeba.

Co když ale někteří zaměstnanci o tematiku společenské odpovědnosti nestojí? Oslovené firmy se shodují na tom, že to nevadí, protože nejdůležitější je dobrovolnost a opravdovost celého CSR. Podle Ivany Pokorné z KPMG se navíc často stává, že zájem a aktivita kolegů nakonec pohltí i původně zapřisáhlé odpůrce společenskoodpovědných aktivit.

Související