Tomáš Sedláček
Projev Petra Pitharta, který pronesl minulý týden při nedožitých narozeninách Václava Havla, byl nejlepším oficiálním proslovem, který bylo možné v naší zemi za poslední desetiletí slyšet. Na sítích vyvolal nadšenou vlnu, v rudolfinském sále dlouhý potlesk vestoje − kdy se cosi podobného stalo naposledy? A koneckonců i to, že část poslanců a jiných hostů ostentativně netleskala, svědčí o tom, že proslov pochopili a porozuměli mu. Kdyby v sále stáli a nadšeně tleskali všichni, znamenalo by to, že Pithart řekl sice možná výstižně a možná hezky o všem cosi, na čem je obecná, nekontroverzní shoda. Ale bylo by to trochu na nic.
Pithartův proslov byl nebývale jasný, nebývale naléhavý a osobní. Byl to proslov, který po posluchačích chtěl jakýsi výkon, spolupráci. Tím se také liší populisté od státníků − populista po vás nic nechce, žádnou námahu, žádnou úvahu, jen váš hlas. Zbytek "prostě zařídí" již on, bez debat, bez vašich starostí, účasti, bez zbytečných debat (rozuměj "keců").
Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Týden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru
