Mohamed Metwalli není jen egyptským básníkem. V polovině 90. let minulého století ve své rodné zemi vydával literární časopis zvaný El-Garad, v němž mnoho tamních autorů publikovalo ještě před tím, než jejich tvorba vyšla knižně.

"Dnes už odbojní spisovatelé mohou publikovat skoro kdekoliv, ale dřív byli odkázáni jen na státní nakladatele a oficiální média. V tomto ohledu byl časopis výjimečný, nabízel jakýsi nezávislý prostor," popsal Metwalli v neděli na Festivalu spisovatelů Praha.

Debatu v českém Senátu s ním moderoval Mohamed El-Baaly, zakladatel Káhirského literárního festivalu. Ten coby propagátor egyptské poezie v zahraničí připomněl, že Metwalli roku 2002 uspořádal antologii egyptské poezie nazvanou Angry Voices. Vydala ji katedra arabistiky na univerzitě v americkém státě Arkansas.

"Po čtrnácti letech mě nyní oslovili, abych antologii aktualizoval. Dvě tři jména tam určitě přidám," řekl na festivalu Metwalli.

Ten během zhruba hodinového vystoupení přečetl básně ze svých sbírek nazvaných Píseň u Egejského moře, kde shromáždil texty týkající se různých témat, i novější sbírky Ztracené promenády, která je spíš monotematická.

Podle moderátora básník zastupuje mladší generaci autorů, kteří na Blízkém východě začali publikovat koncem 60. let. "Metwalli navazuje na arabskou poezii, která je se svojí tisíciletou tradicí starší než Korán. Zároveň ale rozvíjí to, co v arabské poezii v druhé polovině 20. století prosadil syrský básník Adonis, když poezii osvobodil od formalismu," popsal moderátor.

Ten české posluchače upozornil, že v současné arabské poezii existují dva proudy – jeden, který se vyjadřuje spisovnou arabštinou a navazuje na dávné tradice, a pak proud hovorovější, v němž se používá arabština bližší hovorovému jazyku. "Metwallimu se podařila určitá literární revoluce, neboť oba proudy spojuje," dodal moderátor.

Když se ale básníka zeptal, zda ve své tvorbě cítí také vliv nedávných politických revolucí označovaných jako arabské jaro, dočkal se záporné odpovědi. "To nebylo arabské jaro, nýbrž odporný podzim," glosoval Metwalli.

Podle něj spousta nynějších arabských básníků spojuje poezii s politikou. Metwalli si však nemyslí, že by to jejich tvorbu posouvalo dál. "Podle někoho poezie může být nástrojem ke změně společnosti, já to ale vnímám jinak. Podle mě má poezie sloužit k rozvoji člověka, ne politiky," řekl.

Metwalli na Festivalu spisovatelů přečetl například báseň První hřích ze sbírky Ztracené promenády, kde pracuje s náboženskou tematikou. "Využívám náboženského dědictví spíš bezděčně. Dokud ho mohu uchopit jako příběh či historku, klidně to udělám," vysvětlil.

Během diskuse též Metwalli poznamenal, že si po probuzení zapisuje sny. Z nich při psaní básní leckdy vychází. "Je to bezprostřední setkání s inspirací, k níž se člověk v této podobě dostává jenom ve snu," řekl.

Na poznámku moderátora, že podobně se sny nechali inspirovat například evropští surrealisté, básník pravil, že se surrealismem nijak zvlášť nesouzní. "V mých básních se objevují také prvky impresionismu, hlásil bych se spíš k němu. Ale jinak k žádné škole psaní nepatřím," dodal Metwalli.

Festival spisovatelů Praha bude v pondělí pokračovat autorskými večery alžírského prozaika a novináře Kamela Daúda ve Francouzském institutu a amerického spisovatele Chucka Palahniuka. Ten vystoupí v Poslanecké sněmovně.