Pro generaci zvanou baby boomers, tedy Američany narozené po druhé světové válce, je ten festival splněný sen. Nebo spíš noční můra − záleží, jak má kdo hluboko do kapsy. Na jihu Kalifornie včera skončila první část festivalu rockové hudby, jenž je rekordní nikoliv po umělecké, ale spíš po byznysové stránce.

Pořadatelé vycítili, že rocková muzika už dávno není jen hlasem rebelie, ale že ji lze též dobře zpeněžit. Festival zvaný Desert Trip se snaží využít velkých peněz, které se kolem představitelů hudby 60. a 70. let stále točí. Na programu festivalu, jehož identická druhá část proběhne ještě příští víkend, jsou kapely Rolling Stones a The Who a dále hudebníci Paul McCartney, Bob Dylan, Neil Young a také Roger Waters, tedy někdejší člen Pink Floyd.

Oba víkendy pořadatelé očekávají okolo 75 tisíc fanoušků, z nichž ti nejmajetnější za jednu vstupenku zaplatili 1600 dolarů, v přepočtu téměř 40 tisíc korun. Festival Desert Trip své pořadatelské agentuře Goldenvoice, jež je součástí mezinárodní skupiny Anschutz Entertainment Group, utrží odhadem 160 milionů dolarů.

Objevují se přirovnání ke slavnému festivalu Woodstock, která ale pokulhávají − jestli něco, Desert Trip spíš ukazuje, kolik peněz woodstockské generaci přistálo na účtech. Na Woodstock v roce 1969 přijelo zhruba 400 tisíc mladých lidí, kteří byli ochotní se čtyři dny válet a spát v bahně. Nejen kvůli tomu, aby slyšeli skvělou hudbu, ale též protože měli pocit, že jsou součástí antiestablishmentového hnutí, které změní svět.

Nynější festival Desert Trip si podobné ambice neklade. Jde o velmi nákladný výlet pro padesátileté a šedesátileté lidi, kteří chtějí s nostalgií vzpomínat na hudbu svého mládí − a ještě jednou naživo slyšet své hrdiny, než je stihne stejný osud jako letos zesnulé hudebníky Prince nebo Davida Bowieho.

Na festivalu Desert Trip jsou drogy na rozdíl od Woodstocku samozřejmě zakázané a také organizace ani omylem nepřipomíná na koleni dělaný Woodstock. Na Desert Tripu tak nechybí VIP parkovací zóny, slavnostní večeře podávané v klimatizovaných stanech či dvoupatrový koktejlový bar. Návštěvníci tu mohou absolvovat kurzy jógy nebo pilates, nabít si mobilní telefony nebo si pronajmout luxusní "safari stan" za 10 tisíc dolarů na víkend.

Asi nejlepší srovnání nabízí honoráře pro účinkující. Woodstock si stanovil, že žádné kapele nezaplatí víc než 15 tisíc dolarů − jedině Jimi Hendrix si vyjednal dvojnásobnou částku výměnou za to, že odehraje dva sety. Na nynějším festivalu Desert Trip každá kapela obdrží až 20 milionů dolarů za dva koncerty.

Jedním z mála pamětníků 60. let, kteří se Desert Tripu odmítli zúčastnit, je David Crosby, známý z někdejšího uskupení Crosby, Stills, Nash & Young − také to kdysi hrálo na Woodstocku. "Myslím, že je to celé podvod a obří mašina na peníze. Ale já hudbu kvůli penězům nedělám," vysvětlil Crosby v rozhovoru pro britský list Daily Mail, proč pozvání na festival nepřijal.

Start od klavíru

◼ Festival Desert Trip v pátek osmdesátiminutovým vystoupením zahájil zpěvák Bob Dylan. Většinu času strávil za klavírem, chvílemi ale také stál před mikrofonem čelem k publiku. Dylan uvedl mimo jiné skladby z 60. let Masters of War, Highway 61 Revisited nebo Everybody Must Get Stoned.

◼ V sobotu byl na programu Neil Young téměř s dvouhodinovým setem nabitým hity jako Harvest Moon a Heart of Gold. Po něm vystoupil někdejší člen Beatles Paul McCartney. Festival se bude opakovat příští víkend.

To nemění nic na tom, že publikum má o Desert Trip zájem. Vstupenky na právě skončený první víkend festivalu se v květnu prodaly za pouhé tři hodiny − právě proto organizátoři přidali ještě druhý víkend. Když pak začali stavět pódium, našli způsob, jak pod něj umístit ještě další místa k sezení. To zahýbalo s cenami. Vstupenky k stání, jež do té doby stály 399 dolarů, byly najednou pár dnů před začátkem akce k mání za 149 dolarů. A místa k sezení, jež se v květnu prodávala za 1000 dolarů, najednou stála jen 200.

Podle pořádající agentury Goldenvoice je publiku průměrně 50 let a pochází ze všech kontinentů světa kromě Antarktidy. Pro ilustraci: deník New York Times vyzpovídal sedmačtyřicetiletou Australanku, která za výlet na Desert Trip utratila pět tisíc dolarů. "Už když jsem si ten festival představila, naběhla mi husí kůže," řekla nadšená návštěvnice akce.

Jiný návštěvník, obyvatel kanadské provincie British Columbia, na kole ujel téměř 2900 kilometrů, aby festival na jihu Kalifornie zažil. A deník Wall Street Journal si zase vytipoval šedesátiletého slovinského podnikatele Ivo Boscarola, jenž za skupinovou vstupenku na festival i s dopravou a výletem po "slavných místech rockové hudby" utratil 14 tisíc dolarů. Výměnou za to ho pořadatelé mimo jiné nechali přespat v dobové dodávce značky Volkswagen. "Chtěl jsem si zažít tu atmosféru, v 60. letech jsem byl moc mladý," vysvětlil podnikatel.

Boscarolův výrok vlastně potvrzuje žert, jejž si mezi sebou američtí pamětníci těch časů vyprávějí: jestli si psychedelická 60. léta pamatujete, pak jste je asi nezažili.

Související