Chilský parlament schválil tento týden dokument, v němž označil bývalého prezidenta Augusta Pinocheta (1973–1990) za "nejnásilnějšího a nejzločinnějšího vládce v historii Chile". Text je podle španělského deníku El País prvním svého druhu, jaký přijali chilští poslanci od nástupu demokracie v zemi v roce 1990.
Pinochet, který zemřel před deseti lety, byl podle dokumentu diktátorem a "architektem teroristického státního aparátu". Text byl přijat 69 hlasy, 23 poslanců z celkových 120 bylo proti a šest se jich hlasování zdrželo. Poslanci v něm také vyzývají ministerstvo obrany, aby zajistilo, že se nebudou v budovách státní správy vystavovat Pinochetovy fotografie a nebudou mu vzdávány žádné armádní pocty.
Zahraniční rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Během Pinochetova režimu byly popraveny či zmizely více než 3 tisíce lidí, další tisíce jich byly mučeny.
Mnozí Chilané nicméně vyzdvihují Pinochetův lví podíl na chilském hospodářském zázraku a oceňují, že vyvedl zemi z hluboké ekonomické krize. Sám Pinochet kdysi zdůvodnil puč, jímž se v září 1973 dostal k moci tím, že "zachránil zemi před komunismem".
Dolní komora také odsoudila Pinocheta za nařízení vraždy Orlanda Leteliera. Tento socialistický diplomat a politik byl zavražděn v USA chilskou tajnou službou krátce po převratu. Vyplývá to i z dokumentů, jež minulý měsíc odtajnil Washington.
Pinochetův puč před 40 lety svrhl Allendeho. Diktátor se stal symbolem teroru i záchrany - čtěte ZDE
Poslanci také odsoudili bývalé soudce nejvyššího soudu, kteří za Pinochetova režimu zabránili vydání šéfa chilské tajné služby Manuela Contrerase do USA. Soudce, kteří podle nich vážně porušili své povinnosti, označili za "národní ostudu".
Text přijali poslanci ve středu 5. října, právě v den výročí referenda z roku 1988, v němž se Chilané 56 procenty hlasů vyslovili pro konec Pinochetovy vlády. Ta skončila na jaře 1990. Až do roku 1998 ale Pinochet zastával funkci vrchního velitele pozemních sil a zůstal doživotním senátorem.
Spravedlnosti Pinochet nikdy nedošel. Obviněn byl v několika kauzách, včetně zpronevěry 27 milionů dolarů (dnes 656 milionů korun) nebo řady vražd levicových aktivistů. Před soudem stanul i v kauze operace Kondor, během níž v 70. letech vojenské režimy několika zemí jižní Ameriky koordinovaně odstraňovaly své odpůrce, mimo jiné shazováním z letadel do moře. Oběťmi těchto akcí se stalo na 30 tisíc lidí, nejvíce Chilanů. I v této kauze bylo Pinochetovo stíhání zastaveno ze zdravotních důvodů.
