Minimální mzda stoupne od příštího roku o více než 11 procent, což je dosud největší zvýšení v historii. Rozhodla o tom vláda, když schválila návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD).

Základní částka pro čtyřicetihodinovou týdenní pracovní dobu od ledna stoupne z 9900 na 11 tisíc korun měsíčně, respektive z 58,70 na 66 korun za hodinu.

Odbory požadovaly ještě o 500 korun více, naopak pro zaměstnavatele bylo přijatelné zvýšení maximálně na 10 600 korun.

Od příštího roku zároveň skončí nižší sazby minimální mzdy pro invalidní důchodce, tedy při omezeném pracovním uplatnění. Začnou pro ně platit stejné sazby jako pro běžné zaměstnance.

Vláda to firmám vykompenzuje možností získat vyšší příspěvek na každého pracovníka s handicapem.

Minimální mzdu pobíralo v loňském roce podle dostupných údajů zhruba 115 tisíc zaměstnanců, tedy zhruba tři procenta. Pro většinu zaměstnanců ale v praxi platí mnohem vyšší minimum – takzvaná zaručená mzda. Ta je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do osmi stupňů. Od ledna 2017 se zvyšují i tyto minimální sazby pro jednotlivé úrovně.

Koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL zvyšuje minimální mzdu už potřetí za sebou - nejdříve z 8500 na 9200 korun, od letošního ledna pak na 9900 korun. Tak výrazně jako teď ale ještě minimální mzda od roku 1991, kdy byla v Česku zavedena, nikdy nerostla.

Současná vláda vedená Bohuslavem Sobotkou se v koaliční dohodě zavázala, že bude nejnižší výdělek zvyšovat po projednání v tripartitě a přibližovat ho ke 40 procentům průměrné mzdy. Přestože se zástupci odborů a zaměstnavatelů na kompromisní částce neshodli, v příštím roce by se mělo čtyřicetiprocentního poměru dosáhnout – pokud průměrná mzda poroste stejným tempem jako dosud. Samo ministerstvo nicméně uvádí, že dosáhne jen 38,2 procenta podílu, čímž se vyrovná stav z roku 2007.

Česká minimální mzda patří k nejnižším v Evropské unii. Za Českem už je jen Litva, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. Příliš nepomůže ani přepočet podle parity kupní síly, tedy toho, co si obyvatelé mohou ve své zemi za minimální mzdu koupit. Češi se po přepočtu posunou jen o jednu příčku nahoru.

Firmy i někteří ekonomové dlouhodobě volají po tom, aby o růstu minimální mzdy nerozhodovala vláda, ale aby k navyšování docházelo automaticky podle stavu ekonomiky. Podle ministryně práce Michaely Marksové na to ale minimální mzda zatím není dost vysoká. "Za stávajících okolností, kdy jsme na chvostu EU, to odmítám," říká.

Marksová věří, že růst minimální mzdy bude lidi více motivovat k práci. Zvětšil by se totiž rozdíl mezi pracujícími a lidmi, kteří zůstávají jen na sociálních dávkách. V této snaze ji podporuje i předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Zaměstnavatelé naopak tvrdí, že jim stoupnou náklady, což povede k propouštění nebo neochotě přijímat nové zaměstnance na klasický pracovní poměr.

"Za situace, kdy minimální mzda roste už poněkolikáté tempem podstatně vyšším než mzda průměrná, je naprosto mimo realitu požadovat její dokonce dvouciferný růst," říká analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Po zvýšení o 11 procent je podle něj reálné, že některé provozy skončí, protože nebudou schopné vyšší mzdy platit.

Toho se bojí i Hospodářská komora. Podle ředitele jejího Odboru legislativy, práva a analýz Ladislava Minčiče hrozí, že některé firmy, aby odvrátily krach, budou propouštět.

"A zaměstnanci pak namísto toho, aby byli v řádném pracovním poměru, fungují načerno," uvedl Minčič.

Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula ale tyto argumenty odmítá a upozorňuje na to, že třeba i na sousedním Slovensku je minimální mzda vyšší, momentálně o 40 eur, a firmy nepropouštějí ani nekrachují. Podle Středuly by čistá minimální mzda měla být výrazně nad hranicí chudoby, která loni byla na 10 240 korunách.

Také analytik Komerční banky Viktor Zeisel se nedomnívá, že by se zvýšení minimální mzdy v současné chvíli jakkoliv promítlo ve zvýšení nezaměstnanosti. "Česko patří k zemím s nejnižší minimální mzdou v EU, a tak ani po dnešním zvýšení nelze čekat, že by nastal odliv pracovních příležitostí do jiných zemí. Zvýšení minimální mzdy podpoří soukromou spotřebu. Právě lidé s nejnižší mzdou utratí největší část svého příjmu," říká.

"Dnešní krok vlády by mohl přilákat i některé nezaměstnané, které doteď nízká mzda nemotivovala opustit domov. Tento efekt však není radno přeceňovat. V neposlední řadě se zvýší i výběr sociálního a zdravotního pojištění. Tento efekt odhadujeme na necelou jednu miliardu korun," dodává Zeisel