Do úřadu nikdy před desátou hodinou. Nutit zaměstnance, aby chodili příliš časně do práce, vyvolává stres a únavu. Je třeba se trochu více vyspat a vstávat v klidu, píše italský deník La Repubblica.

Četné studie se zabývají souvislostmi mezi spánkem, zdravím a produktivitou práce. Vědec Paul Kelley z Oxfordské univerzity již léta tyto souvislosti studuje. Nejběžnější pracovní doba v podnicích bývá od devíti do 17 hodin.

Kelley však namítá, že tento časový rozvrh není synchronizován s požadavky organismu osob ve věku do pětapadesáti let. A to všechno představuje hrozbu nejen pro produktivitu práce, ale také pro náladu a duševní zdraví lidí.

Kelley toto téma analyzoval již v minulosti. K rizikům, která nelze podceňovat, patří přibývání na váze, pokles imunity, ztráta paměti a pozornosti. "Proto by bylo třeba provést velkou revoluci a při organizaci profesionálních aktivit respektovat biologické hodiny osob," zdůrazňuje Kelley.

Mnohé výzkumy ukázaly, že během puberty dochází k fyziologické změně cirkadiánního rytmu, kdy mladí lidé začínají chodit spát v průměru o dvě hodiny později, než když byli dětmi. A proto musejí spát déle ráno.

Do školy až na desátou

Některé testy ukázaly, že děti ve věku deseti let se před půl devátou ráno málo soustředí, zatímco šestnáctiletí dosahují nejlepších výsledku po desáté hodině dopolední a vysokoškoláci po 11. hodině. Kelley, který realizoval sérii testů ve školách, je přesvědčen, že posun školní výuky na pozdější dobu by zlepšil výkony žáků o deset procent.

V Británii se na toto téma vedl rozsáhlý výzkum. A také American Academy of Pediatrics (AAP) ve svých směrnicích vyzvala školy, aby zejména v případě dospívajících upravily začátek vyučování.

"Jde o zásadní sociální otázku. Jestliže zaměstnanci začínají pracovat před desátou hodinou, jsou unavení a demotivovaní. V naší společnosti je mnoho lidí, kteří trpí nedostatkem spánku. Tak je ohroženo jejich zdraví. Také srdce a játra se tomuto rytmu špatně přizpůsobují. To platí i pro nemocnice a věznice. Lidé jsou buzeni, aby snědli snídaní, kterou v té době nechtějí. Nedostatek spánku je utrpení," uvádí Kelley.

Různé klinické studie spojují nedostatek spánku s poruchami nebo nemocemi, mezi něž patří obezita, kardiovaskulární choroby a nedostatek kognitivních schopností. Výzkum univerzity v Surrey v Británii, kterou zveřejnil prestižní americký vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences USA, odhalil mechanismy těchto souvislostí. Při tomto pokusu muselo 26 dobrovolníků po celý týden nedostatečně spát, v průměru 5,7 hodiny za noc.

Poté následoval týden pravidelného delšího spánku, 8,5 hodin za noc. Badatelé po tomto pokusu požadovali, aby dobrovolníci zůstali po 40 hodin vzhůru a pravidelně jim odebírali krev. Výsledky pokusu ukázaly, že nedostatečný spánek ovlivňuje 711 genů.