Vysoké školství v Česku stoupá vzhůru. Alespoň na pomyslném žebříčku kvality vysokých škol U21 Ranking of National Higher Education Systems (U21), což je jeden z nejprestižnějších světových žebříčků hodnocení vysokého školství v rozvinutých zemích světa. Jeho základní myšlenkou je, že ekonomický, sociální a kulturní rozvoj země závisí na kvalitě celého vysokého školství a nikoli na kvalitě několika univerzit orientovaných na výzkum. Pořadí, které od roku 2012 zveřejňuje nadnárodní sdružení výzkumných univerzit U21 (Universitas 21), zahrnuje padesátku států a hodnotí jejich vysoké školství z různých pohledů.

Česká republika se letos meziročně mírně zlepšila, stejně jako roky předtím. Zatímco ještě v roce 2012 byla na 26. místě, v roce 2015 postoupila o tři pozice výš, a letos se umístila dokonce na 22. příčce. Podrobně o tom na svém webu informují Jan Koucký a Aleš Bartušek ze Střediska vzdělávací politiky Univerzity Karlovy v rozboru České vysoké školství se postupně zlepšuje.

Vysoké školství je v žebříčku U21 hodnoceno podle více než dvou desítek ukazatelů zařazených do čtyř kategorií: zdroje − tedy výdaje na vysokoškolské vzdělávání a výzkum, prostředí − tedy vládní politika a kvalita poskytovaných informací, otevřenost − tedy mezinárodní spolupráce a zahraniční studenti, otevřený přístup k informacím a dokumentům. Nejdůležitější kategorií jsou ovšem výsledky, tedy například umístění vysokých škol dané země v jiných mezinárodních žebříčcích, počty vědeckých článků a jejich citací nebo absolventi a to, jak se dokážou uchytit na trhu práce. Aby byla srovnávaná data objektivní, ukazatele berou v úvahu velikost každé země podle počtu obyvatel.

České univerzity se lepší

"České vysoké školství nasbíralo v letošním roce historicky nejvyšší celkové skóre a skončilo na 22. místě, například před Španělskem, Portugalskem nebo Slovinskem. Ale předběhli jsme také Itálii, Maďarsko, Polsko či Řecko," upozorňuje Jan Koucký, ředitel Střediska vzdělávací politiky, které dlouhodobě zkoumá vzdělávání a školské systémy.

Zlepšuje se komunikace univerzit a firem

České vysoké školství si své postavení zlepšilo například v kritériu "connectivity", což je přenos znalostí mezi vysokými školami a firmami. Přestože na tom stále není dobře, patří Česko mezi země s největším posunem vpřed (ze 40. na 30. místo) společně s Novým Zélandem a Rumunskem. Například v ukazateli webové prezentace vysokých škol, tedy v počtu zveřejněných dokumentů na počet obyvatel, je letos Česká republika společně s Tchaj-wanem hodnocena jako vůbec nejlepší.

Velmi dobře jsou na tom české vysoké školy i co se týče jejich produktivity. Zjednodušeně řečeno, jde o poměr mezi tím, kolik peněz vysoké školy spotřebují a co jsou schopny za ně vyprodukovat. Tedy jaké mají výsledky, jako například vědecké články nebo schopnost absolventů najít práci.

Autoři žebříčku neuvádějí přesné pořadí jednotlivých zemí v produktivitě jejich vysokého školství, ale zveřejňují je v desetičlenných skupinách. "Do skupiny zemí, která má nejproduktivnější vysoké školství, patří Austrálie, k našemu potěšení rovněž Česká republika a dále Itálie, Izrael, Jihoafrická republika, Maďarsko, Německo, Řecko, Slovensko a Velká Británie. České vysoké školství si tedy vede nadprůměrně dobře a při zlepšení finančních a dalších podmínek má tak potenciál pro další posun v hodnocení," podotýká Koucký.

Ve světě vede USA, v Česku Masarykova univerzita

Celkovým vítězem žebříčků ve všech jeho ročnících jsou Spojené státy americké, které dosáhly vždy plného skóre. "Systém v USA je výrazně jiný než to, co známe u nás a dá se říci i v Evropě," vysvětluje Daniel Münich, expert na vysoké školství a pedagog na institutu CERGE-EI. "Ve Spojených státech je obrovská konkurence veřejných a soukromých škol, diametrální rozdíly jak v kvalitě, tak typech univerzit, mnohde vysoké školné, a tedy i vysoké dodatečné příjmy škol, stejně jako historická tradice přivádějící platící studenty z celého světa. Mají vynikající propojení s komerčním sektorem, velkou samostatnost škol a tak dále," vyjmenovává Münich důvody, proč právě americké univerzity představují světovou špičku.

Hospodářské noviny sestavují každý rok vlastní žebříček českých vysokých škol, kde hodnotí české veřejné vysoké školy v sedmi oborech. Velmi dobře se umístila brněnská Masarykova univerzita, která zvítězila v oborech psychologie, sociologie a právo. Nejstarší česká škola, Univerzita Karlova, učí nejlépe ekonomii, pražské České vysoké učení technické (ČVUT) zase zvítězilo v technických oborech informatika a strojírenství. Žebříčky vysokých škol za rok 2016 vydají HN v lednu.

České univerzity se lepší