Kdyby si postavil hlavu, může šéfdirigent Jiří Bělohlávek ve čtvrtek přijít na zahajovací koncert sezony České filharmonie, uklonit se, zvednout taktovku − a zase odejít. Bělohlávek je gentleman, takže to neudělá. To ale nic nemění na tom, že situace v prvním českém orchestru začíná být vážná.

Šéfdirigentovi na jaře vypršela smlouva, kterou mu ministerstvo kultury dosud neprodloužilo. A po tři čtvrtě roce se neposunula ani jednání, jež s úřadem vede ředitel filharmoniků David Mareček. Jeho smlouva vyprší 31. ledna, ministerstvo už na post ředitele vypsalo výběrové řízení.

Tandem, který se České filharmonie ujal v roce 2011 a rozhádanou stávkující instituci s upadající pověstí rychle vrátil mezi přední světové orchestry, své další působení podmiňuje navýšením příspěvku od ministerstva kultury. To Českou filharmonii spravuje jako svoji příspěvkovou organizaci. Vloni orchestr hospodařil s rozpočtem zhruba 270 milionů korun, ministerstvo poskytlo 146 milionů.

Na své případné druhé období však Mareček s Bělohlávkem požadují navýšení příspěvku o 30 milionů korun na zájezdy a vzdělávací programy. Ministerstvo chce požadavku vyjít vstříc, peníze ale dosud nenašlo.

"Je to frustrující, byť na navýšení nemáme zákonný nárok. Stát nám příspěvek ani nesnižuje, ani nás jakkoliv neomezuje, naše vztahy s ministerstvem jsou dobré," vysvětluje ředitel Mareček. "Pokud se ministerstvo rozhodne, že navýšení pro něj není priorita, nic s tím neudělám," dodává.

V takovém případě by to však pro vedení České filharmonie znamenalo, že by instituci jen udržovalo, nikoliv rozvíjelo. "To by mě nenaplňovalo. Raději bych šel rozvíjet třeba nějakou základní uměleckou školu na kraji republiky," říká v nadsázce Mareček.

Současné vedení filharmonie si dobře pamatuje dobu před svým nástupem, kdy orchestr stávkoval či pořádal mediálně vděčné protestní akce na schodech Rudolfina. Tomu se nynější ředitel s šéfdirigentem chtěli vyhnout. Zřejmě ale nepočítali s tím, že je ministerstvo nechá tak dlouho v nejistotě. Například v programové brožuře k právě začínající sezoně, kterou filharmonie vytiskla na jaře, se hovoří o tom, že smlouvy již byly prodlouženy.

Ta situace není nová. Nejvýznamnější žijící český dirigent Bělohlávek, jenž předtím šest let působil v Londýně u BBC Symphony Orchestra, svůj nástup k České filharmonii roku 2011 podmínil zvýšením platů hudebníků. Navýšení průměrného hrubého platu z 26 na 40 tisíc korun s tehdejším ministrem financí Miroslavem Kalouskem z TOP 09 vyjednal právě čerstvě nastupivší ředitel orchestru Mareček.

Současný ministr kultury Daniel Herman za KDU-ČSL ale po svém nástupu prohlásil, že příspěvkové organizace se mají držet tabulkových platů a že on by podobnou věc neschválil.

Kompetentní nechtějí

◼ Ministerstvo kultury si zřejmě nepřeje, aby David Mareček odešel z postu ředitele České filharmonie, a nepřeje si to ani on. Pokud by se ale na pokračování spolupráce nedohodli, ministerstvo bude v konkurzu příští měsíc hledat Marečkova nástupce.

◼ HN oslovily několik potenciálních kandidátů. Ani ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová, ani ředitel festivalu Pražské jaro Roman Bělor, ani šéf Dvořákovy Prahy Marek Vrabec, ani ředitel orchestru FOK Daniel Sobotka se do konkurzu přihlásit nehodlají.

Přesto se současná situace stále může vyřešit. "Jak zřizovatel, tedy ministerstvo kultury, tak Česká filharmonie o oněch 30 milionů korun na další rozvoj usilují dlouhodobě a mnoha způsoby," uvedla v pondělí náměstkyně ministerstva Kateřina Kalistová.

Podle ní si úřad uvědomuje závažnost podmínky, kterou si šéfdirigent Bělohlávek stanovil. "Není žádná časová souslednost mezi úsilím získat 30 milionů korun navíc pro programy České filharmonie a výběrovým řízením na post jejího ředitele," tvrdí náměstkyně.

Mareček s Bělohlávkem chtějí příspěvek navýšit ze tří důvodů. Zaprvé aby zavedli projekt Digital Concert Hall, v jehož rámci by do škol přes internet dodávali pořady učitelům hudební výchovy. Druhá část příspěvku by byla určena na edukační programy, kterých od Marečkova nástupu razantně přibylo. Nyní je v orchestru má na starosti Petr Kadlec, z dřívějších 50 programů ročně se jejich počet blíží čtyřem stovkám.

Třetí část příspěvku by byla určena na zahraniční zájezdy, kde filharmonie reprezentuje stát. "Chtěli bychom stabilní příspěvek v nejnižší možné míře. V letech, kdy by orchestr jezdil víc, bychom další prostředky sháněli od sponzorů," popisuje Mareček a hned to ilustruje na příkladu turné České filharmonie, jež začne příští měsíc v Číně.

Tam orchestr podpoří skupina PPF, která má v regionu obchodní zájmy. Výše příspěvku je ze smluvních důvodů neveřejná.

Uzávěrka přihlášek do konkurzu na Marečkovu pozici je 15. října, výběrová komise ministerstva zasedne patrně v prosinci či v lednu. Mareček již avizoval, že se konkurzu zúčastní − ale do své koncepce zahrne požadavek navýšení rozpočtu.

"Kdybychom s požadavkem neuspěli, určitě bych neodešel ze dne na den, počkal bych, než ministerstvo vybere mého nástupce. Jinak by to bylo vůči filharmonikům nefér," dodává Mareček.

Související