"Tati, proč to tady tak smrdí? zeptal se malý Tomáš svého otce, když šli po Zlíně," představuje Pavel Fiala studentům Karlínské obchodní akademie v Praze osobnost podnikatele Tomáše Bati. "Uvědomoval si, že není člověkem v krabici, ale že je spjatý se svým okolím," vysvětluje kolegyně Taťána Šárovcová (na fotce). Oba se v úvodní hodině aplikované ekonomie skvěle doplňují. Ona, učitelka ekonomických předmětů, mluví o zisku, marketingu nebo vizi. On, učitel humanitních předmětů, na ni naváže přiblížením společenského a historického pozadí příběhu. Téměř třicítku studentů jejich poutavý výklad očividně baví.

Škola, v níž Šárovcová s Fialou působí, se do svých učebních plánů snaží zahrnout témata odpovědnosti, trvalé udržitelnosti nebo ekologie. "Ovšem ne tak, že se vytvoří jeden předmět. Touhle cestou jít nechceme. Zvolili jsme těžší přístup − dostat odpovědnost do jednotlivých předmětů," vysvětluje mladá kantorka.

Mimochodem, Karlínská obchodní akademie a Vyšší odborná škola ekonomická jsou zapojeny do projektu Odpovědná škola. Tuto značku uděluje Asociace společenské odpovědnosti mateřským, základním a středním školám, které kromě klasického vzdělávání žáků vnímají kulturní, sociální a vzdělávací potřeby místa, ve kterém působí.

Šárovcová s Fialou pro svůj záměr samozřejmě nezískali hned všech padesát kolegů vyučujících. "Odpovědnými" tématy zpestřuje své hodiny asi sedm z nich. Konkrétně v předmětech aplikovaná ekonomie, ekonomika firmy, marketing nebo občanská nauka. "Nejsme bláhoví, abychom si mysleli, že změníme svět," říká Fiala. "Chceme jen ukázat, že lze žít jinak. Že ke komerčnímu světu existuje alternativa."

V předmětu aplikovaná ekonomie si studenti mohou například vyzkoušet, zda je bude bavit podnikat, nebo spíš být zaměstnancem. A právě skoro celým tímto učivem Šárovcová prolíná téma odpovědnosti. Ať už v hodinách věnovaných pověsti firmy či vlastnostem podnikatele, kdy mohou žáci srovnávat Baťu a Koženého, nebo když probírají podnikatelský záměr. Zde chce učit novou metodou Lean Canvas. Tento podnikatelský plán na jediné stránce papíru hodně zdůrazňuje právě společenskou odpovědnost.

Petra Skalická, Člověk v tísni

"Nejde pouze o to, přidat formálně do předmětu určité téma. Žáci by měli například prozkoumávat dopady historických i aktuálních událostí na udržitelný rozvoj, chodit bádat přímo do přírody, diskutovat nad děním ve své obci, zemi i současném světě, klást si sami otázky, jak pečovat o své okolí nebo jak účinně pomoci druhým. Tak se jim dostanou potřebné kompetence lépe pod kůži."

Petr Daniš, Tereza

"Příběhy, v nichž žáci dobrovolně řešili problémy svého okolí, pomohli lidem v nouzi či životnímu prostředí, jsou silné a dojemné. Žáci se tím učí, že svým jednáním mohou něco změnit, přebírají odpovědnost za sebe i za své okolí."

Jiří Kulich, Středisko ekologické výchovy Sever

"Má-li být svět, který spolutvoříme, udržitelný, potřebujeme vzdělávání, které rozvíjí kompetence pro aktivní občanský, profesní i osobní život, jako je občanská participace, komunikace a spolupráce či řešení konfliktů a problémů."

"Spousta našich studentů ve čtvrťáku řekne, že nechtějí studovat ekonomii. Přijde jim nudná. Nevidí v ní život, dynamiku, ale spíš poučky," tvrdí Fiala. Se svou kolegyní to chtějí změnit. "Studentům přece nemůže stačit 'si to odsedět'. Ekonomka má vychovávat podnikavé lidi," říká rozhodně Šárovcová.

Karlínští učitelé neobjevují Ameriku. Jen naplňují rámcové vzdělávací programy, formulující očekávanou úroveň vzdělání stanovenou pro všechny absolventy jednotlivých etap vzdělávání. Mimo jiné jim jde o to, aby studenti uměli získané znalosti propojit, nacházet v nich souvislosti a aby klíčové dovednosti byli schopni uplatnit v praktickém životě.

"Proč to všechno děláme? Snažíme se o to, aby studenti chtěli dělat v životě takovou práci, která má smysl a těší je. A že tím přispívají k jistému rozkvětu − nejen ekonomickému, ale i občanské společnosti," přibližuje Šárovcová motivaci své práce. Škola se podle ní snaží o návrat k jakémusi vštěpování morálních zásad, od čehož se prý hlavně ekonomické školy mnohdy odvrátily. "Tvrdá výbava, kterou na naší škole studenti dostanou, je výborná. Mohou klidně začít hned podnikat. My se jim k tomu snažíme říct, kde a jak mohou své znalosti použít, aby se nám žilo lépe," říká energická ekonomka.

Mladí pedagogové ovšem nevzdělávají jen své žáky, nýbrž i sebe. Díky grantu od magistrátu letos absolvují sérii několika školení o sociálním podnikání nebo workshopy o tzv. design thinkingu, což je metoda inovačního managementu populární zejména v prostředí start-upů. Učitelé si pak pomocí toho testují, zda studenti dokážou podnikatelsky reagovat na nějaký problém nebo výzvu v lokalitě Karlína. Ve třetím ročníku, kdy studenti mají na škole svou vlastní reálnou firmu, si zase během dvou dnů vyzkouší byznys simulaci Start-up. Díky ní zábavnou a hravou formou pochopí fungování malé nebo středně velké firmy. Některým studentům prý přinesla více než roky teorie.

Získávané poznatky si Šárovcová s Fialou a dalšími kolegy nenechávají pro sebe. S podobně smýšlejícími kantory z jiných škol, včetně třeba Vysoké školy ekonomické, se už dva roky pravidelně schází. Na cloudovém úložišti vytvořili soubor, kde navzájem sdílí nejrůznější nápady, témata a zkušenosti z výuky, jejichž hlavním cílem je vychovávat odpovědné lidi − podnikatele i zaměstnance. Souběžně s tím tito učitelé vytvořili koncepci "Nový pohled na ekonomické vzdělávání", kterou chtějí šířit do dalších škol. Jsou propojeni rovněž s Národním ústavem pro vzdělávání.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

"Naším cílem je, aby z toho vznikl předatelný manuál. Něco podobného totiž v českých školách zatím chybí," tvrdí Šárovcová. Pomoci v této snaze může i spolupráce s Petrem Klínským, autorem ekonomických učebnic pro střední školy. A je prý jedno, zda toto úsilí bude mít formu vzdělávacího portálu, on-line kurzu nebo skupiny navštěvující jednotlivé školy. "Výhodou je, že jsme učitelé. Že naše snaha jde zevnitř, že nejsme vzdělávací agentura ani ministerstvo," myslí si učitelka. Upřímná přesvědčivost jejích slov, nadšení i poměrně jasná vize dávají tušit, že se to může povést.