Tuzemští řidiči kamionů nebo autobusů si stěžují, že při cestách na Západ je jejich zaměstnavatelé šidí. Při pobytu v Německu a ve Francii by měli pobírat tamní minimální mzdu, ve skutečnosti jim ale české firmy vyplácejí sotva polovinu předepsané hodinové sazby.

Dopravní společnosti vědí, že porušují zahraniční zákony a tím riskují pokutu až půl milionu eur (zhruba 13,5 milionu korun). "Řidiči opravdu požadovanou minimální mzdu velmi často nedostávají," potvrzuje Martin Felix ze sdružení autodopravců ČESMAD.

Řidičům to sice vadí, oficiálně si ale nestěžují. Obávají se odvety šéfů a kromě toho tuší, že pokud by jim zaměstnavatel začal vyplácet vyšší cestovní náhrady, snížil by jim jinou složku mzdy, a oni by si nijak nepolepšili.

8,50 eura

je v letošním roce minimální hodinová mzda v Německu.

9,67 eura

je letos minimální hodinová mzda ve Francii.

500 tisíc eur

může být pokuta, kterou riskují české spediční firmy za to, že svým řidičům neplatí minimální mzdu země, kudy řidiči projíždějí.

"Takhle to v branži bylo vždycky. Podnikatelé si účetnictví dokázali vždy pečlivě uhlídat, aby nemuseli vydat ani korunu navíc," říká Jan Miltner, který byl jako jediný z řidičů oslovených HN ochoten vystoupit z anonymity.

Dopravci se brání, že pro obcházení zákonů mají pádné důvody.

Zákon o minimální mzdě, který v Německu platí od ledna 2015 a ve Francii od letošního července, považují za záměrnou šikanu firem ze střední a východní Evropy.

"Podle nás je to i v rozporu s českými zákony, kdy má pracovník dostávat stejnou mzdu za stejnou práci. Podle představ zemí zavádějících pro řidiče minimální mzdu by však dostával za stejnou práci v každé zemi jinou odměnu," dodává Felix ze sdružení ČESMAD. Zákon má prý dopravcům z Východu uměle zvýšit náklady a snížit tím jejich konkurenceschopnost.

Speditérům nahrává i to, že Němci ani Francouzi zatím své nařízení přímo na silnicích nekontrolují a neukládají přísné tresty. Hlavně proto, že zákon přezkoumává Evropská komise kvůli podezření, zda nařízení neodporuje smyslu Evropské unie, kde funguje volný pohyb osob, zboží a služeb. Ve hře je tedy stále i možnost, že sporné zákony Brusel zruší.

Nářky podnikatelů se dostaly už i do politiky. "Vypadá to jako jednoznačná ochrana trhu Německa a Francie," zastává se firem poslanec a dopravní expert hnutí ANO Martin Kolovratník. Navíc si tajemník sdružení autodopravců Vojtěch Hromíř koncem června postěžoval na sněmovním hospodářském výboru.

Poslanci pak odsouhlasili apel na premiéra Bohuslava Sobotku, aby zkusil za české firmy zalobbovat v Bruselu.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

"Nesouhlasíme s ochrannými úpravami, které státy zavádějí v silniční dopravě. Negativně ovlivňují vnitřní trh unie," přibližuje postoj vlády státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Česko podle něj vidí řešení v přijetí "silničního balíčku", jednotných pravidel pro celé území unie, která vláda u Evropské komise prosazuje.

Autodopravcům se v mezidobí pokouší pomoci i ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) a někteří europoslanci. Ke kritice opatření se už navíc přidaly další státy z východu unie, včetně Slovenska, Polska, Maďarska nebo pobaltských zemí.

Podle Martina Felixe je nařízení pro české dopravce nejen ekonomicky náročné, ročně by je stálo okolo dvou miliard korun, ale také administrativně komplikované. Každý řidič by měl podle pravidel u sebe vozit několik vícejazyčných dokumentů pro policii i celníky − například výplatnice nebo pracovní smlouvy by prokazovaly, že minimální mzdu dané země skutečně řidič pobírá. Nic takového ale čeští "tiráci" u sebe nemají.

Související