Když nedlouho po útocích teroristů z al-Káidy 11. září 2001 v USA tehdejší americký prezident George W. Bush vyhlásil válku proti teroru, nikdo netušil, že bude trvat patnáct let, stát biliony dolarů a výrazně změní podobu válčení.

Zatímco útok proti teroristické síti al-Káida začal klasickou vojenskou invazí americké armády a jejích spojenců do Afghánistánu – kde se skrývalo vedení teroristické sítě –, dnes se Američané spoléhají spíše na vzdušné údery bezpilotních letadel a speciální jednotky.

Sen o šíření demokracie

Po atentátech 11. září bylo cílem George Bushe zničit základny al-Káidy a zajmout či zabít její členy včetně jejího vůdce Usámy bin Ládina. Díky podplacení části tamních bojovníků a podpoře afghánských odpůrců tálibánského režimu byla země do měsíce obsazena a vytvořena nová afghánská vláda.

Bush chtěl bojovat proti všem ochráncům teroristů a také režimům, které šíří zbraně hromadného ničení. Označil Irák, Írán a Severní Koreu za "osu zla" a zdálo se, že budou následovat vojenské akce. Neokonzervativní politici okolo Bushe chtěli vojenskou silou státy podporující podle nich terorismus zbavit vůdců-diktátorů a tím připravit teroristy o jejich základny.

Nakonec došlo jen k útoku na Irák, kde v březnu 2003 koalice vedená Spojenými státy svrhla iráckého diktátora Saddáma Husajna. Šlo o klasickou vojenskou akci s nasazením letectva a tanků, které se účastnilo 300 tisíc vojáků. Saddáma Husajna představitelé USA obviňovali z podpory terorismu a ukrývání zbraní hromadného ničení. Nic z toho se však později neprokázalo.

500 útoků

bojových dronů nařídil do loňska prezident Barack Obama.

V Iráku ani nevznikl plánovaný funkční demokratický systém. O rok později začali iráčtí povstalci útočit na americké vojáky a země se postupně propadla do občanské války. Neustále rostl počet teroristických útoků a situaci se podařilo uklidnit až v roce 2007 dočasným přisunutím nových jednotek a zapojením iráckých dobrovolníků do bojů proti rebelům.

Před prezidentskými volbami v USA v roce 2008 už Američané vnímali Irák jako "špatnou válku". Budoucí prezident Barack Obama sliboval, že americké vojáky ze země stáhne. Sliboval naopak, že posílí jednotky v Afghánistánu. Následující rok už prohlásil, že by rád stáhl i všechny vojáky z Afghánistánu, pokud to bude možné.

Obama sází na drony

Většina poradců kolem Obamy na rozdíl od těch Bushových nesázela na šíření demokracie prostřednictvím intervence americké pozemní armády. Obama se naopak snažil do amerických dějin vstoupit jako prezident, který sází na dohodu. Jeho vláda jednala se Severní Koreou či Íránem a v roce 2011 odešla oficiálně americká armáda z Iráku. Obama nakonec výrazně omezil i počet vojáků v Afghánistánu.

Válku s terorem, i když tomuto termínu se snaží od roku 2009 vyhýbat a nemají ho oficiálně používat ani jeho spolupracovníci, ale nevzdal. Místo použití pěchoty a rostoucího počtu amerických obětí rozšířil program cíleného zabíjení podezřelých z terorismu, který zdědil od svého předchůdce. Zejména prostřednictvím bezpilotních letadel, takzvaných dronů.

"Spiklenců z al-Káidy, jejichž cílem bylo útočit na Američany, byly stovky. Ale ve dvou největších válkách od roku 2001 zahynulo asi sto tisíc Iráčanů a Afghánců a tisíce amerických vojáků. Zdálo se, že bezpilotní letadla − pokud budou použita uvážlivě − nabízejí řešení tohoto problému. Tedy možnost odstřelovat americké nepřátele jednotlivě, jednoho po druhém," popsal uvažování Obamy po jeho nástupu do funkce Scott Shane, autor knihy Cíl Troy o Obamově boji proti terorismu.

Využití bezpilotních letadel řízených z USA znamenalo, že nebudou umírat američtí vojáci a americká veřejnost proto proti nim nebude protestovat.

Více cílů než za Bushe

Podle zprávy organizace The Bureau of Investigative Journalism z roku 2015 nařídil Obama do loňska desetkrát více útoků drony než jeho předchůdce George Bush. Mělo jít asi o 500 akcí. "Jsem skutečně dobrý v zabíjení lidí," pochlubil se prý Obama svým poradcům.

ZAHRANIČÍ NA TWITTERU

Zahraniční rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.

Navíc oproti Bushovi po roce 2010 povolil zařadit na seznam cílů i americké občany pobývající v zahraničí. Podle listu The New York Times jich dosud bylo zabito šest. Kromě toho za Obamovy éry piloti dronů dostali povolení k útokům na cíle podle jejich určitých charakteristik, uvádí to americký novinář a odborník na americké tajné služby Mark Mazzetti. Například shromáždění většího počtu mladých mužů na určitém místě znamená povolení vypálit na ně raketu.

Použití dronů, i když efektivně likvidují zejména vybrané výše postavené teroristy, ale očividně k potření teroristů nestačí. Základny teroristické organizace Islámský stát v Iráku a v Sýrii jsou na Obamův příkaz od roku 2014 bombardovány americkými pilotovanými letadly. A v obou zemích jsou přítomny i americké pozemní jednotky a četní poradci pomáhající v boji proti teroristům.

Související