Vydat se do Madridu na výstavu Hieronyma Bosche, když se v díle holandského malíře z přelomu novověku dá pohodlně listovat na internetu či v nekonečném počtu katalogů a teoretických prací, nedává moc smysl.

Proč je vlastně důležité vidět Boschovu malbu pět set let po jeho smrti naživo, když nám detailní zvětšeniny mohou odhalit mnohem více než pouhý nedokonalý pohled na celek z chumlu stlačených diváků z celého světa? A proč je přitom ještě tak důležité nechat se spláchnout množstvím jeho desek a kreseb v jednom prostoru muzea Prado, které z velké části nasbíral španělský král Filip II., jenž v Boschovi − familiárně po Filipově v "El Boscovi" − rozeznal vizionáře budoucnosti?

Právě pro to množství, pro tu koncentraci, která umožňuje pobýt v Boschově světě, nejenom se dívat, má smysl jet a tlačit se před obrazy a ve frontách.

Jheronima Anthonissoena "Bosche" van Akena, který získal jméno podle svého nizozemského rodiště 's-Hertogenbosch, znají snad úplně všichni. Je to spolu s van Goghem asi největší ikona malířství vůbec. Oba spojuje jistý druh bláznovství, který lze v jejich díle najít. Je to bláznovství otevírající.

U Gogha pohled na dění okamžiku, na nekonečnost a propastnost chvíle, na hluboký čas v prostoru, které zachycuje svými nervózními údery štětcem a hutnou vrstvou barvy; u Bosche vhled do tajemství věcí metafyzických i konečných, které vidí s fantazijní konkrétností, takže to vše chvílemi připomíná surreálný komiks, který právě vyšel.

S pojmem "surreálný" se u Bosche přirozeně pracuje zejména proto, že se to v jeho výjevech zrození a pekla, apokalypsy i každodenního života v hříchu hemží všelijakými hlavonožci, mnohozvířaty, prolínají se tu materiály, vrstvy života i historie. Na Boschově malbě je svět jenom jeden (i když v triptychu, vždy trojjediný), ať je to ideální rajský obraz stvoření, v němž Adam spí, zatímco Bůh tvoří Evu a posílá Adamovi krásný sen, nebo pekelné výjevy, v nichž nechybí komické scény čertů prznících nahé ženy, případně padlých notoriků a konzumentů všeho druhu.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru