Evropská komise zkoumá daňový přístup irské vlády ke zhruba šesti nadnárodním společnostem. Stejně jako u společnosti Apple jde o vyjádření irských úřadů k daňovým povinnostem těchto firem z počátku 90. let. Napsal to v neděli irský list Sunday Business Post.

Antimonopolní odbor komise tento týden dospěl k závěru, že Irsko poskytovalo Applu selektivní daňové výhody a že firma musí Dublinu doplatit na daních až 13 miliard eur (více než 350 miliard korun) plus úroky.

Apple důrazně popřel, že by měl v Irsku daňové úlevy, a totéž tvrdí irská vláda. Firma i vláda se proti rozhodnutí Bruselu společně odvolají.

Komise nyní podle irského listu aktivně zkoumá řadu daňových dobrozdání, která irské úřady poskytly počátkem 90. let nadnárodním společnostem působícím v zemi. Zaměřuje se přitom na zhruba šest posudků, které by mohly vést k obdobnému vyšetřování jako v případě Applu, uvedl list bez zveřejnění konkrétních zdrojů.

Irský ministr financí Michael Noonan řekl, že daňové doporučení vydané v 90. letech Applu bylo v souladu s tehdejšími zákony a že stejné dobrozdání by dostala jakákoliv jiná firma. To podle něj znamená, že Dublin žádnou společnost nezvýhodňoval na úkor jiné, takže bruselský úřad pro hospodářskou soutěž nemá pravdu. Co se týče výše firemních daní v jednotlivých zemích, tam Evropská komise žádnou pravomoc nemá, konstatuje Irsko.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Komise nyní oficiálně vyšetřuje daňový postup některých zemí EU vůči dalším americkým společnostem. Zasáhla už proti nizozemskému přístupu k americkému řetězci Starbucks a vyšetřuje údajné daňové dohody Lucemburska se společnostmi Amazon a McDonald's. Postup Evropské komise ve vztahu k americkým společnostem působícím v EU vyvolává ostře odmítavou reakci amerického ministerstva financí.

Šéf Applu Tim Cook označil postup Evropské komise za "politicky motivovanou hovadinu", což členové komise důrazně odmítli. Vysoce postavení činitelé EU ale agentuře Reuters řekli, že daňová rozhodnutí komise mají skutečně silné politické pozadí. Namířena jsou totiž v prvé řadě proti euroskeptikům, kteří po červnovém referendu o odchodu Británie z EU získali mocný impulz.

Komise v čele s Jeanem-Claudem Junckerem se podle těchto činitelů ve snaze vzít "populistům" argumenty snaží ukázat, že "jedná v zájmu obyčejných lidí", které staví proti nadnárodním společnostem.

Komisi jde v tomto boji podle zdrojů o samotné přežití a má v tom politickou podporu Berlína a Paříže. Juncker podle informovaného činitele uplatňuje dvojí strategii - jednou z linií boje je tlak na prosazení globálních daňových pravidel pod vedením komisaře pro hospodářské, měnové a daňové otázky Pierra Moscoviciho; druhým nástrojem jsou exemplární tresty pro velké firmy, což je úkol komisařky pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerové.