Někdo se nám dívá do peněženek. A to by nás mělo zajímat. Právě dnes začíná v americkém letovisku Jackson Hole ve Wyomingu setkání světových centrálních bankéřů a ekonomů, které by mělo poodhalit jejich plány. Rozhodnutí centrálních bank, jež vzejdou z debaty na americké schůzce, budou platit pro celosvětový finanční sektor − měnové, dluhopisové či akciové trhy, soukromé banky, pojišťovny, penzijní fondy. Výsledek se tedy projeví ve finanční situaci každého člověka.

Centrální banky v posledních letech udržují rovnováhu finančního systému tím, že neustále snižují úrokové sazby a tisknou nové peníze. Obojí má udržet při životě chod celého finančního světa a vytvořit prostředí pro stabilní růst ekonomiky při rozumné míře inflace, tedy rozumný růst spotřebitelských cen.

Většina centrálních bankéřů považuje za přípustnou míru inflace hodnotu mezi dvěma a třemi procenty ročně. To, že je setrvalý růst ekonomiky nepravděpodobný a proč jsou dvě procenta zdražení ta nejsprávnější, nikdo neřeší. Ideální svět prostě vypadá právě takto, a když nevypadá, stačí přidat další várku levných peněz − tedy opět snížit úrokové sazby a vytisknout další peníze, za které centrální banky nakupují dluhy států a firem.

Letošek se díky tomuto úsilí stal rokem historicky nízkých úrokových sazeb. Bank of England na srpnovém jednání snížila klíčovou úrokovou sazbu na 0,25 procenta, což ve své 322 let trvající historii nikdy neudělala. Americké, evropské a japonské banky snížily úrokové sazby na nulu, nebo dokonce pod ni. Klienti tak platí bankám za to, že u nich mají uložené peníze, a někteří z nich už dokonce uvažují, zda není lepší skladovat hotovost v pytlích.

Ne všichni si ale myslí, že jde o ideální politiku na věčné časy. Například bývalý dlouholetý šéf Fedu Alan Greenspan doporučuje urychleně zdražit peníze, tedy zvýšit úrok. John Williams, prezident Fedu v San Francisku, zase nedávno řekl, že je potřeba popřemýšlet o změně současných "jistot", s nimiž operují tvůrci měnové politiky. Mezi tyto jistoty například patří dvouprocentní inflace.

Předvídat další kroky centrálních bankéřů bude možné až po víkendovém jednání. Teď se ovšem můžeme podívat na to, jak centrální banky svými kroky změnily svět.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru