Politické strany zřejmě budou moci dostat od jednotlivce nebo firmy jako dar nejvýše tři miliony korun za rok. Vládní novelu zákona o politických stranách, která má od přespříštího roku podle předkladatelů zlepšit i dohled nad jejich hospodařením, ve středu schválil Senát. Předloha nyní zamíří k podpisu prezidentu Miloši Zemanovi. Horní komora naopak sněmovně vrátila novelu volebních zákonů, která má zavést pro politické strany a hnutí limity na volební výdaje.

Pro novelu zákona o politických stranách ve středu hlasovalo 37 přítomných senátorů, proti nebyl nikdo. Hlasování se zdrželo 25 členů horní komory. Novela v ní nevzbudila větší debatu.

Norma stranám vrátí výše státních příspěvků za poslance, senátory a za krajské a pražské zastupitele na úroveň před ekonomickou krizí. Za každého zákonodárce by měly strany brát opět 900 000 korun ročně místo nynějších 855 000 korun. Částka za krajského nebo pražského zastupitele by se vrátila z 237 500 na 250 000 korun.

Na hospodaření stran by měl podle novely dohlížet nový úřad se sídlem v Brně. Od sněmovního kontrolního výboru by také převzal kontrolu stranických výročních finančních zpráv.

Strany budou muset mít podle předlohy transparentní bankovní účet pro příspěvky ze státního rozpočtu, příjmy z darů a jiných bezúplatných plnění a výdaje na prezentaci strany a hnutí a politického institutu, který budou moci nově zakládat. Úvěry si budou moci brát jen od registrovaných subjektů, tedy zejména od bank.

Omezení půjček, jak je sněmovna schválila na návrh opoziční TOP 09, zpochybnil senátor Jiří Šesták (STAN). Zejména malé strany, které nemají čím ručit, podle něho těžko na bankovní úvěr dosáhnou. "Dostáváme se do nebezpečí nerovné politické soutěže," uvedl. Ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) ale podotkl, že půjčky od jiných než registrovaných subjektů můžou ohrozit nezávislost politických stran.

Horní komora naopak vrátila sněmovně novelu volebních zákonů, která má zavést pro politické strany a hnutí limity na volební výdaje. Jejich výši ve středu Senát nezměnil, chce ale především zpřesnit pravidla podpory volebních uskupení.

Pokud poslanci senátní úpravy neschválí, novela nebude přijata. Výdaje stran na kampaň v parlamentních a krajských volbách by zůstaly neomezeny. Na podobě volebních zákonů se podle ústavy musí parlamentní komory shodnout.

Návrh počítá s tím, že v případě voleb do sněmovny bude moci každé kandidující uskupení za kampaň utratit maximálně 90 milionů korun. V případě krajských voleb má být limit stanoven na sedm milionů korun na kraj. Kandidáti na senátora by podle návrhu nesměli dát za kampaň více než 2,5 milionu korun. Padesátimilionový strop pro evropské volby by nadále měli dodržovat i kandidáti na prezidenta.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Zavedení limitů se nebude týkat komunálních voleb ani voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy, byť plní roli krajského zastupitelstva.

Norma má také zvýšit stranám pro sněmovní a evropské volby volební kauci, tedy příspěvek politických stran státu na volební náklady, a to z 15 000 na 19 000 korun. Ministerstvo vnitra to zdůvodnilo inflací.

Novela počítá také s povinným zřízením transparentních volebních účtů a podřízením dohledu nad hospodařením stran novému nezávislému úřadu.