Více než polovina firem se při jednání s obchodními řetězci nepovažuje za rovnocenné partnery a třetina dodavatelů se setkala s arogantním chováním či nátlakovým jednáním ze strany supermarketů. Poukazuje na to průzkum ministerstva zemědělství, které si nechalo zmapovat vztahy maloobchodních řetězců a jejich dodavatelů.

"Je to něco, nad čím by se měla obchodní oddělení některých řetězců zamýšlet," prohlásil ministr zemědělství Marian Jurečka. Ten v jeden den navíc poskytl záštitu Aholdu, jenž podepsal memorandem o dodávkách masa s tuzemskými dodavateli − Masokombinátem Polička, Kosteleckými uzeninami a společností Rabbit.

Podle průzkumu mezi 164 dodavateli, který vytvořila společnost Focus, Marketing & Social Research za 475 tisíc korun bez DPH, se nejlépe ke svým dodavatelům chovají Coop, Globus a Billa. Ty analýza hodnotí slabší dvojkou na školní stupnici. Trojku dostaly Kaufland a Lidl.

41 procent

dodavatelů se alespoň občas setkává s prodejem zboží pod nákupní cenou. Řetězce tak podle firem znehodnocují značku.

58 procent

firem se domnívá, že obchodní politika řetězců negativně ovlivňuje kvalitu potravin v Česku.

"Mají-li dodavatelé pocit, že při obchodním jednání dochází k nevhodnému chování, mohou na to již v jeho průběhu upozornit. Uzavřená smlouva pak je výsledkem společného jednání," říká k průzkumu mluvčí Kauflandu Michael Šperl.

Svaz obchodu a cestovního ruchu uvedl, že průzkum byl proveden na málo reprezentativním vzorku respondentů. Řetězce navíc nebyly do zmíněného průzkumu přizvány a neměly šanci se vyjádřit k praktikám jednání protistran. "Pokud by byly řetězce dotázány, možná bychom byli překvapeni, že ani ony se necítí jako rovnocenný obchodní partner při jednání s některými dodavateli," uvádí mluvčí svazu Irena Vlčková.

Posílení postavení českých potravinářů vůči obchodním řetězcům řeší zákon o významné tržní síle a jeho zpřísněná novela, která platí od března letošního roku. Vyjednávací pozici si podle analýzy zlepšilo 11 procent firem.

Mezi negativní praktiky patří podle průzkumu například vylistování, tedy vyřazení výrobku z prodejních pultů. Třetině obchodníků také některý ze supermarketů pohrozil, že jejich zboží z prodejních pultů vyřadí, pokud firma nebude souhlasit s obchodními podmínkami. "Co se týká důvodů k vylistování, mezi hlavní patří situace, kdy o produkt není mezi našimi zákazníky dlouhodobě dostatečný zájem nebo kdy výrobek nevykazuje dlouhodobě stálou kvalitu," vysvětlila mluvčí Lidlu Zuzana Holá.

Podle potravinářů mohou obchodní řetězce za snižování kvality potravin. Tím, že tlačí na ceny, nutí potravináře vyrábět co nejlevněji. Za poslední dva roky se s tímto jednáním podle průzkumu setkalo 26 procent firem. S cenami potravin však hýbou i samotní zákazníci a český fenomén − slevové akce. Lidé si zvykli nakupovat šest z deseti kusů zboží ve slevě.

"Po zkušenostech některých hráčů je zřejmé, že v našem prostředí není možné z promočního vlaku vystoupit," uvádí Karel Týra, analytik z firmy Nielsen, podle něhož se prodej některých výrobků stal na slevách doslova závislým a jinak je obchodníci jen těžko prodají.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru