Dům, kde vládne hrůza hutná jako filé
Steinar Bragi: Planina
2016, Nakladatelství Kniha Zlín, přeložila Lucie Korecká, 272 stran, 269 korun

Džíp se dvěma manželskými páry narazí v mlze do chaloupky pod islandským ledovcem, která se před nimi vyloupla jako v knihách místního klasika Halldóra Laxnesse. Jen kdyby tady nevládlo tolik hrůzy z pohádek bratří Grimmů. Kde není mobilní signál, řádí duchové, a tudíž paní domu skřehotá jako zarezlá vrata, dědek s diplomem z Princetonu tají cosi nechutného, okolí je samá kostřička a cesta odtud vede přes jednosměrný padací mostek. Nechtěný pobyt čtveřice v největší pustině Evropy umocňuje chlad vypravěčské er-formy, jež na přeskáčku soudí druhé skrz síto odcizení a nevyřízených účtů. Jenže i to je pro thriller Steinara Bragiho, pěchující běsy silou lisu na tresčí filé, pouze kouřová clona. Straší tu ještě mnohem existenciálněji: netečná krajina v srdci Islandu naordinovala hrdinům psychoanalýzu a jejich redukcí na bezbranné děti prokáže, že duše vždy stůně od hlavy.

 

Klubko umotané z vášně pro blábol
Sjón: Múza z lodi Argó − Báje o Iásonovi a Kaineovi
2016, Nakladatelství Dybbuk, přeložila Martina Kašparová, 144 stran, 157 korun

Novela textaře zpěvačky Björk a zastánce islandských menšin Sigurjóna Sigurđssona alias Sjóna odráží víru, že třísettisícový severský národ nepřežije bez bájení, k němuž je vášnivě vychováván celé tisíciletí. A tak zatímco v autorově třetí knize uvedené do češtiny čeká loď bývalého nacisty ve fjordu na náklad, přežene se po palubě smršť příběhů, které přes sebe vrství epos o antických argonautech, legendu o vikinském bijci a křesťanské zmrtvýchvstání. Vzniklé hadí klubko slov má zázračný dopad na suchara z hostinské kajuty, dosud hlásajícího blábol, že árijská rasa vděčí za vzmach rybímu masu. Surreálně chrlený a větvený pastiš se však v sobě utápí tím, že jen málo motivů dotáhne za rámec apartního nápadu. Smutní-li tedy Sjón nad tím, že jsme jako slepci na křižovatce, kterou už dávno neřídí bohové, sám nenaznačil kudy kam a zůstal příznivcům dost dlužen.

 

Ne znamená ne, není-liž pravda?
Áslaug Jónsdóttir, Kalle Güettler, Rakel Helmsdalová: Ne! řeklo strašidýlko
2016, Nakladatelství Argo, přeložila Marta Bartošková, 32 stran, 198 korun

"Ne" patří ke kouzelným slůvkům stejně jako "prosím" − jeho moc spočívá v tom, že znamená totéž, co říká. Ale jak ho ze sebe v takzvaně civilizované společnosti vydolovat? Postavičky strašidýlka a strašidláka, které se v sérii islandských obrázkových knížek pro nečtenáře střídají v rolích padoucha a oběti v zájmu každodenní psychologické osvěty, zjišťují, že se to neobejde bez porce odvahy. Jejich návod si nejmenší uživatelé vyloží jako pobídku, jak prosazovat svůj názor odpoutávající se zvolna od vůle rodičů. A ti zase ocení bajku o tom, proč se nenechat šikanovat. My dospělí býváme ostatně zřídkakdy dětsky přímočaří, když skrytý manipulátor nasadí autoritu, pohrdání či všeničící mlčenlivou agresi, kvůli čemuž se potom v severských kriminálkách tak často vraždí.

Související