Ve vesmíru může být nuda. Což nezní jako nejlepší filmový slogan. Ale právě nuda nejvíc trápí oba hrdiny třetího dílu restartované série Star Trek. Kapitán Kirk a jeho dřívější soupeř a nynější přítel i kolega Spock ve filmu Star Trek: Do neznáma, který zítra vstoupí do kin, už neřeší vzájemné spory, ale spíš to, kam se posunout ve vlastní mezihvězdné kariéře.

Když režisér J. J. Abrams roku 2009 oživil tento slavný, původně televizní fenomén, hovořilo se především o tom, že dokázal z myšlenkově podnětného, ale poněkud nudného seriálu o střetu různých vesmírných civilizací udělat zábavnou a stylovou podívanou. A přitom uprostřed průpovídek a akce šlo o chytrý film.

Abrams měl loni plné ruce práce s oživováním další slavné sci-fi ságy Star Wars, a tak nový díl režíroval Justin Lin, coby režisér posledních dílů filmové série Rychle a zběsile doposud známý především jako expert na to, jak s co nejhezčími automobily provádět ty nejpodivnější věci.

Po první akční scéně nového Star Treku to vypadá, že přesun od choreograficky originální akce s auty doprostřed bitevního chaosu na vesmírné lodi Enterprise režiséru Linovi nesvědčí.

Když se ve vesmíru zjeví záhadný nepřítel v podobě proudu miniaturních a patřičně destruktivních robotických včel, a naruší tak vesmírnou nudu kapitána Kirka i celé posádky Enterprise, začíná další vesmírné dobrodružství. Všechno je v něm jako dřív, a to je možná hlavní problém.

Děj nového Star Treku se brzy přesouvá na neznámou planetu, kde dojde k rozdělení hrdinů a díky tomu i ke spoustě svižně vyprávěných událostí. A také k mnohem přesvědčivější akci, během níž už prostorem nepoletují úlomky rozpadajících se kosmických plavidel, ale kupříkladu stará terénní motorka.

Také se tu naplno projevuje, že se na scénáři snímku podílel britský komik Simon Pegg. Ten stále umí napsat i zahrát drobné každodenní slovní přestřelky, jak dokázal už coby hvězda i spoluscenárista zombie parodie Soumrak mrtvých či akční komedie Jednotka příliš rychlého nasazení. I díky Peggovi stojí Star Trek na živoucích postavách, které tvoří jednu velkou, kooperující, byť někdy poněkud rozhašteřenou posádku.

První dva díly Star Treku v režii Abramse však hodně těžily z napětí "rozumu a citu", tedy z dynamiky mezi Spockem, který je napůl mimozemšťan a uvažuje striktně logicky, a neřízenou střelou Kirkem, který jedná impulzivně a rád improvizuje. Na základě tohoto střetu se dařilo nenuceně uvažovat o povaze přátelství či o tom, že protipóly se mnohdy prostupují a doplňují.

Film

Star Trek: Do neznáma
Režie: Justin Lin
CinemArt, česká distribuční premiéra: 18. srpna

Nynější pokračování jako by úplně ztratilo téma. Je tu sice záporná postava, u níž se také na konci ukáže, že zlo není zcela černobílé, ale jinak divák sleduje hrdiny, jejichž největším problémem je rozchod či kariérní vyhoření. Osud je uvrhl do mimozemské divočiny, kde musí zápasit o přežití.

Je to vlastně návrat k úplnému počátku, kdy v původním seriálu ze šedesátých let také hrdinové epizodu co epizodu navštívili nějakou planetu a vyřešili tam nějaký problém. V nynějším filmu půvabná exotická mimozemšťanka, která umí vytvářet své virtuální kopie, vtahuje postavy i diváky do nového světa, jejž mají chuť prozkoumat. Ale rozhodně z něho nepadnou na kolena.

Když hrdinové vynaleznou, kterak proti zabijáckým robotickým včelám použít coby sonickou zbraň skladbu Sabotage od skupiny Beastie Boys, jde možná o emotivní i adrenalinový vrchol snímku. Nadšení však trochu kazí fakt, že se hudebně odkazuje na první Abramsův díl Star Treku.

Jako by se pravilo, že ústřední heslo posádky lodi Enterprise už neplatí. To heslo zní: "Vydat se tam, kam se dosud nikdo nevydal." Potřeba odkazovat na sedm let starý díl je však jen jedním z důkazů, že nový Star Trek se vydává jen tam, kde už všichni mnohokrát byli. A že v dnešní době předělávek není nic tak mladé, aby se z toho nemohlo dělat retro.