Na konci prvního pololetí letošního roku si u penzijních společností spořilo na penzi 4,574 milionu účastníků. Bylo jich tak o 51 tisíc méně než na konci roku 2015. Informovala o tom Asociace penzijních společností. Celkový zisk penzijních společností v prvním pololetí činil 1,417 miliardy korun, když zisk měly zejména transformované fondy penzijního připojištění.

Počet účastníků v tzv. účastnických fondech vzrostl od začátku letošního roku o 94 tisíc na 462 tisíc. Naopak počet účastníků v transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, v 1. pololetí klesl o 145 tisíc na 4,112 milionu. Oba typy fondů jsou součástí takzvaného třetího pilíře.

Důchodové spoření ve druhém pilíři bylo k 1. lednu letošního roku ukončeno, výplata peněz účastníkům se uskuteční do konce letošního roku.

Konec druhého penzijního pilíře by se mohl pozitivně projevit spíše růstem pravidelných vkladů než vyšším počtem účastníků, řekl ředitel poradenské firmy Chytrý Honza Jiří Paták. Většina účastníků druhého pilíře totiž využívalo i třetí pilíř. Penzijní fondy jsou ale limitovány svojí likviditou a nízkými výnosy. Zapojení 70 procent práceschopné populace do systému je podle něj nízké číslo. Zbývajících 30 procent bude odkázáno na státní důchod, který v průměru nedosahuje ani poloviny příjmů, na které jsou nyní pracující občasné zvyklí, podotkl.

Penzijní společnosti vykázaly za pololetí nárůst peněz ve třetím pilíři o 17 miliard korun (4,9 procenta), v doplňkovém penzijním spoření vzrostly v účastnických fondech o 35 procent.

"Výsledky sektoru za první pololetí svědčí o stabilizaci penzijního připojištění a dynamickém růstu doplňkového penzijního spoření. Přínos legislativních úprav třetího pilíře, přijatých s účinností od roku 2016, spatřuji zejména v posílení jistot účastníků a obnoveném zájmu občanů o penzijní spoření. Ten se ve sledovaném pololetí projevil mimo jiné také zvýšeným počtem nově uzavřených smluv," uvedl prezident asociace Aleš Poklop.

Poprvé v letošním roce mohli občané využít příležitosti uzavřít smlouvu o doplňkovém penzijním spoření také pro účastníky mladší 18 let. Za první pololetí bylo uzavřeno 7903 dětských smluv s průměrným příspěvkem 492 korun měsíčně.

Počet účastníků s příspěvkem zaměstnavatele se stabilně udržuje kolem pětiny z celkového počtu. Průměrný příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění činil 733 korun měsíčně a na doplňkové penzijní spoření 828 korun měsíčně, a během pololetí tak vzrostl v tomto produktu o 15 korun.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Majetek v transformovaných fondech koncem června převažoval v dluhopisech (89 procent), v akciích a podílových listech (1,8 procenta), zbytek připadl na ostatní investice (například do peněžního trhu). Skladba majetku v účastnických fondech záleží na investičních profilech jednotlivých fondů.

Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření pro účastnické fondy. Toto spoření je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už také neručí za to, aby případný prodělek nesnížil úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.

Do systému dobrovolného penzijního připojištění je nyní zapojeno přes 70 procent práceschopné populace. Občané se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994.