Právě jsme na počátku ohromné revoluce, říká maďarský podnikatel a vizionář Gábor Bojár. "Říká se, že jsme na prahu třetí průmyslové revoluce, ale ve skutečnosti je to mnohem víc, třetí informační revoluce. A informační revoluce měly na vývoj lidstva větší vliv než průmyslová revoluce," prohlašuje zakladatel společnosti Graphisoft, jejíž program ArchiCAD zná většina architektů na světě.

Bojár byl nedávno v Praze jako host vzdělávacího programu Prague Summer School, který je určen zejména pro zahraniční studenty práva a obchodu.

Třetí informační revoluce

Podle Bojára k první informační revoluci došlo zhruba před 40 tisíci lety, když lidé začali mluvit. "Říká se, že lidé se stali silnějšími než jakékoliv zvíře, protože začali používat nástroje. Ale lidé začali vyrábět nástroje, protože byli schopni přenášet informace. I zvířata si vyměňují informace, dokonce spolu mluví. Ale neznám zvíře, které by bylo schopné dát jinému zvířeti tak sofistikovanou informaci, jako že když vezmeš tenhle druh kamene a uhodíš do něj určitým způsobem tímhle druhem kamene, bude ostrý, pokud do něj uděláš díru a dáš ho na dřevo, bude z něj oštěp."

Gábor Bojár (63)

Vynálezce architektonického softwaru ArchiCAD, ve kterém se dnes navrhuje nejvíc budov na světě. Vystudoval fyziku na Univerzitě Loránda Eötvöse v Budapešti a pak pracoval v maďarském Geofyzikálním institutu. V roce 1982 založil firmu Graphisoft, která prodávala a vyvíjela program ArchiCAD. Svůj podíl v ní prodal v roce 2006 německé společnosti Nemetschek. V současné době stále působí v Graphisoftu jako předseda představenstva, ale neúčastní se každodenního řízení firmy. V roce 2010 založil v Budapešti školu Aquincum Institute of Technology, kde se snaží pomoci mladým maďarským manažerům. V Budapešti postavil sochu Steva Jobse, zakladatele firmy Apple, který je jeho vzorem. Vedení Applu pomohlo Graphisoftu v začátcích a mimo jiné právě manažeři Applu poradili Bojárovi, aby začal dělat software i pro jejich konkurenci, systém Windows.

Podle Bojára to zrychlilo vývoj člověka jako druhu. Před šesti tisíci lety následovala další informační revoluce, když se lidé naučili psát, uchovávat informace bez lidského nositele. Následovala informační exploze.

"V knihovně ve starověké Alexandrii bylo přes milion knih. Problém byl ale v tom, jak v této záplavě najít požadovanou informaci," uvádí Bojár. "Nyní dochází ke třetí informační revoluci, týkající se vyhledávání informací a jejich organizace, činí je přístupnými."

Přispělo k tomu rozšíření osobních počítačů, které demokratizovaly přístup k počítačům podobně jako knihtisk přístup k tištěnému slovu. "John von Neumann vynalezl architekturu počítače, která se používá dodnes, proto, aby usnadnil složité výpočty. Vynalezl ale něco většího. Podobal se Kolumbovi, který si myslel, že objevil cestu do Indie, ale našel nový kontinent," říká Bojár.

Další vyvinuli vyhledávací stroje a programy, jako třeba Google. "Vyhledávače přinesou další revoluci a budou stále inteligentnější," tvrdí. Je ale podle něj těžké odhadnout, jak bude tento nový svět vypadat.

Stejně jako vynálezci písma netušili, že nakonec pomohou vybudovat mnohem větší říše, než bylo možné stvořit a ovládat bez písma, informační revoluce podle něj napomáhá globalizaci a nese s sebou i některé problémy. Třeba to, že je nutné zavést globální politickou kontrolu a regulaci, protože v opačném případě budou světu dominovat globální firmy, jako je třeba právě Google, a to podle Bojára nemusí být pro společnost nutně dobré.

Úspěch Graphisoftu

Sám využil nástupu prvních osobních počítačů. V sedmdesátých letech minulého století pracoval pro maďarský Geofyzikální institut. "Udělali jsme program pro geofyziky, který fungoval na ruském sálovém počítači Minsk 32. Zjistil jsem ale, že na Západě se prodávaly programovatelné kalkulačky a že podstatná část našeho programu může pracovat i na nich. Bylo to to, co geologové v terénu potřebují," vzpomíná. "Pochopil jsem, že vývoj jde směrem k menším počítačům." A začal malé počítače pašovat ze Západu do tehdy ještě socialistického Maďarska. V roce 1982, když úřady povolily soukromé firmy, založil Graphisoft.

O sedm let později měl slušný podíl na trhu architektonických programů − jeho ArchiCAD fungoval na počítači McIntosh od firmy Apple. "Novináři na Západě se mě ptali, jak je to možné v komunistické zemi, kde nebyl přístup ke kapitálu, technologiím a trhu. Bylo to ale snadné, protože v oblasti technologií je boj hlavně o talenty. Maďarsko byla uzavřená země, a tak bylo možné snadno získat ty nejlepší lidi," říká. Navíc mu pomohlo to, že Apple s ním chtěl spolupracovat. Americká firma totiž ve svých začátcích měla zájem na tom, aby ukázala, že její stroj je užitečný.

Graphisoft byl podle Bojára úspěšný, protože se snažil vštípit svým technikům respekt k běžným uživatelům, kteří dělají chyby a nemají inženýrské vzdělání.

Společnost vstoupila na burzu a v roce 2006 ji koupila německá společnost Nemetschek, která za ni zaplatila zhruba 100 milionů eur. Bojár je sice stále ve vedení firmy, ale působí už jen jako poradce, nikoliv manažer.

%insert_attachment[59500830] priloha.html%

"V Silicon Valley jsem se naučil, že když firma dosáhne určité velikosti, zakladatel není ta nejvhodnější osoba, která by ji měla vést," říká. "Většinou je to podnikatel se sny a je netrpělivý. A netrpělivost není ve velké firmě dobrá."

Dnes se věnuje přednáškám a propagaci firmy. V Maďarsku má technologický park a v Budapešti založil Aquincum Institute of Technology. Školu, která je podle něj spojnicí mezi vědou a byznysem a kam jezdí studenti z prestižních amerických univerzit a zároveň tam zdarma studují mladí Maďaři.

Bojár se podle vlastních slov snaží naučit studenty to, co mu pomohlo v podnikání, a vychovat mladou generaci maďarských podnikatelů. "Úspěšní podnikatelé v důchodu v USA se snaží něco vrátit společnosti. Třeba založí nadaci. Já si myslím, že je to příliš jednoduché, lepší než peníze je dát k dispozici vědomosti," říká. Další firmu už založit nechce, podle něj by nebyla tak úspěšná jako Graphisoft.