Dnes se dozvíme, jak si ekonomika eurozóny vedla ve 2. čtvrtletí letošního roku. Podle předběžných odhadů vzrostla o 0,3 procenta, v meziročním srovnání pak o 1,6 procenta. Zasloužilo se o to především Španělsko, zatímco francouzská a italská ekonomika stagnovaly.
Díky slušné domácí poptávce by ekonomika eurozóny měla růst i ve druhém pololetí roku. Nepříznivým dopadům brexitu se však nevyhne. Podle našich odhadů bude brexit stát eurozónu do konce roku 2020 v průměru 0,1 procentního bodu růstu HDP ročně. Nejistota spojená s brexitem totiž povede k poklesu firemních investic, zatímco nižší poptávka z Británie srazí evropské exporty směrem dolů. Dnešní HDP eurozóny bude zajímavý i pro vývoj kurzu eura vůči dolaru. Ten se nyní pohybuje kolem úrovně 1,1 dolaru za euro. To je zároveň průměrná hodnota od prosince 2015, kdy ECB přistoupila ke snížení úrokových sazeb do záporu.
Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:
- Mobilní aplikaci HN
- Web bez reklam
- Odemykání obsahu pro přátele
- On-line archiv od roku 1995
- a mnoho dalšího...
Týden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru