Investiční poptávka po zlatě dosáhla v prvním pololetí rekordu a jen ve druhém čtvrtletí se investice více než zdvojnásobily na 448 milionů tun. Oznámila to ve čtvrtek Světová rada pro zlato (WGC). Zájem o žlutý kov se zvyšoval hlavně mezi fondy ETF. Nákupy zlatých šperků se naopak snížily, menší zájem měli zejména Číňané a Indové, kteří jsou největšími spotřebiteli zlata na světě.

Celková poptávka po zlatě v první polovině roku dosáhla 2335 tun, což představuje meziroční nárůst o 15 procent a druhý nejvyšší takový údaj v historii.

Za nárůstem ve druhém kvartálu stojí kromě jiného investice od fondů ETF. Ty se zvýšily na 237 tun. Před rokem se zájem ETF o zlato naopak snižoval.

"Expanze záporných úrokových sazeb měla na trh se zlatem dvojí dopad - jednak to zvyšuje další nejistotu, jednak snižuje náklady ušlé příležitosti pro investice do zlata," citovala agentura Reuters Alistaira Hewitta z WGC.

Třetím faktorem je podle něj zpomalující tempo amerických úrokových sazeb a slabší dolar.

Zlato ale podle Hewitta ovlivnilo i rozhodnutí Británie vystoupit z Evropské unie, což zvýšilo nervozitu na finančních trzích.

Vyšší poptávka po zlatě způsobila, že cena kovu se během pololetí zvýšila asi o čtvrtinu. To je největší procentuální nárůst za více než 35 let.

Prudký růst cen ale ovlivnil celkové složení poptávky. Investoři, kteří nákupem zlata chtějí rozložit investiční riziko, vytlačili tradičně silné nákupy šperků, a vůbec poprvé se tak v prvním pololetí stali největším jednotlivým komponentem v celkovém mixu zájemců o
zlato.

Po referendu o vystoupení Británie z EU zaznamenaly nárůst poptávky po investičním zlatě také české firmy.

"Cena zlata se v českých korunách od začátku roku zvedla více než o pětinu, protože mnoho klientů má zlato jako alternativu k nízko úročeným spořicím účtům a termínovaným vkladům. Zaznamenali jsme růst zájmu klientů jak o mince, tak o investiční slitky," řekl předseda Asociace pro investiční kovy a mince Vladimír Brůna.

Zlato jakožto drahý kov poptávají kromě domácností a investorů i technologické firmy, které jej využívají v elektronice či ve stomatologii, ale i centrální banky a další instituce.

Související