Na začátku minulého století se v kamenném zámečku v centru Jablonce nad Nisou scházeli nad debatami o umění nebo zábavou členové rytířského spolku Schlaraffia. Dnes památka vybudovaná tajemným společenstvím chátrá, a nebyla dokonce daleko od zbourání: jejímu současnému majiteli, výrobci svářečských pomůcek Malina − Safety, šlo při koupi hlavně o parcelu, na níž by se firma mohla rozrůst.

Zámek se dá koupit levně, zájemcům nevadí ani drahé renovace. Kupují Češi i Rusové - čtěte ZDE

Nyní se zdá, že stavba nakonec nepadne, ale přestěhuje se. Majitel kvůli tlaku místních obyvatel nabídl před dvěma lety zámeček za symbolickou korunu tomu, kdo jej přesune z jeho pozemku.

1 koruna

je symbolická cena, za niž majitel zámeček nabídl. S podmínkou, že jej nový majitel odstěhuje na jiný pozemek.

A zájemce se nakonec našel. "Začali jsme jednat s investorem z Ruska, Alexandrem Surikovem. Sám měl stavební firmu, montoval roubenky a sruby v okolí Moskvy. Bohužel ale kvůli špatné ekonomické situaci v zemi zkrachoval. Přesun zámečku je pro něj výzva, už kvůli tomu založil společnost," popisuje Natalija Makoviková, majitelka firmy VIP Castle, která vyhledává v Česku movitým Rusům podobné historické stavby ke koupi.

Jsou dvě možnosti, jak zámek odstěhovat − buď jej podobně jako při přesunu kostela v Mostě v roce 1975 celý naložit na koleje a převézt, nebo kámen po kameni rozebrat, očíslovat, přepravit a zase složit.

Sídlo klubu rytířů

Kolem roku 1910 nechal zámeček v Jablonci vybudovat pánský spolek Schlaraffia. Jak vysvětluje jablonecký galerista Jan Strnad, sdružovaly se tam nejvýznamnější osobnosti města té doby – umělci, profesoři, literáti, lékaři nebo průmyslníci. "Ve spolku sdíleli ušlechtilé hodnoty – holdovali umění, rozvíjeli přátelství a humor, který považovali za důležitou součást života," vysvětluje Strnad. Za druhé světové války budovu využívala Hitlerjugend, po válce sloužila sportovním klubům i jako školicí středisko Liazu. Od 90. let chátrá.

"Rozhodli jsme se pro druhou variantu. Mimo jiné proto, že se v zámečku nezachovaly žádné nástěnné malby, které by tím trpěly," vysvětluje Natalija Makoviková s tím, že podnikatel má navíc se skládáním staveb zkušenosti ze svého předchozího byznysu. Zámeček kupuje pro svou dceru a nyní se v okolí Českého ráje rozhlíží po vhodné parcele, kam jej umístit. Podle podnikatelky by ale bylo ideální nalézt místo v Jablonci, kam historicky patří.

"Zámek chce zpřístupnit veřejnosti, uvažuje, že by v něm postupně měla vzniknout výstava spojená s historií rytířského spolku. Na ni navážou i únikové hry, plánuje i klub a penzion," nastiňuje Makoviková.

Zástupce stávajícího majitele Vítězslav Puc ale upozorňuje, že se zámečkem nemůže nakládat do té doby, než ministerstvo kultury rozhodne, zda jej označí za kulturní památku, či ne.

"Zámeček nebyl prohlášen za kulturní památku. Rozhodnutí pak bylo napadeno žádostí o přezkum a ministr kultury jej zrušil. Následně bylo rozhodnutí žalováno u soudu, kde se kauza nachází dodnes. Kdyby se stavba vyhlásila kulturní památkou, bylo by možné ji přemístit pouze se souhlasem krajského úřadu po vyjádření Národního památkového ústavu,“ vysvětluje mluvčí ministerstva Ivana Awwadová. 

Status kulturní památky by podle Makovikové mohl až desetkrát prodražit získávání stavebního povolení. Zatím se počítá s cenou kolem milionu.

Související