Odhady vývoje ekonomiky v letošním i příštím roce už zveřejnilo ministerstvo financí i Česká národní banka. Ve zkratce: žádná katastrofa se nekoná, letos porosteme lehce nad dvěma procenty, v příštím roce ekonomika poněkud zrychlí. Resort financí je poněkud pesimističtější než národní banka, vzájemné rozdíly lze připsat na vrub statistickým odchylkám výpočtu. Zásadní je, že všechny odhady počítají se slabým kurzem koruny, protože obě instituce se shodují v tom, že s inflací to ještě nějaký čas nijak slavné nebude. Dokonce když neporostou mzdy, je centrální banka ochotná přitvrdit a korunu ještě víc oslabit. Zatím ji drží kolem hladiny 27 korun za euro (respektive korunu nenechá posílit nad tuto hranici) a hodlá takto setrvat minimálně do poloviny roku 2017. A ani potom se velký skok čekat nedá, protože centrální banka otřesy nepřipustí a trh se bude muset smířit s tím, že s korunou bude i nadále "jedna velká nuda".

Pokud by někomu ovšem "nuda v Česku" vadila, stačí připomenout odhady ve světě. Ten podle katastrofických scénářů prý může očekávat příchod další krize minimálně ve stejném rozsahu vichřice roku 2008. Finanční sektor přes všechna (nebo možná právě kvůli nim) nová regulatorní opatření na tom není příliš dobře. Poslední stress testy bank odhalily slabiny u mnoha bankovních ústavů v celé Evropě, přestože je všechny banky − byť na poslední chvíli jako třeba Monte dei Paschi di Siena − "zvládly". Je tady nevyřešená otázka brexitu, k němuž prý skutečně dojde, ale není jasné kdy, za jakých podmínek a jaký to bude mít vliv. Britská centrální banka Bank of England sice snížila základní úrok na nové historické minimum a hodlá do ekonomiky napumpovat zhruba šedesát miliard liber prostřednictvím nákupu státních dluhopisů, aby všechny ujistila, že tamní ekonomika poroste, recese ale pořád není vyloučená. Stále prý také přichází v úvahu kolaps eura, ke kterému by prý mohlo dojít, kdyby kromě odchodu Velké Británie z Evropské unie odešly jádrové země eurozóny, především Itálie. Západní země jsou také společensky rozdělené kvůli uprchlické krizi a rostoucí výdaje spojené s imigrací i bojem proti terorismu ekonomiky dál oslabují.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 50 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru