Se slabou korunou na věčné časy

Odhady vývoje ekonomiky v letošním i příštím roce už zveřejnilo ministerstvo financí i Česká národní banka. Ve zkratce: žádná katastrofa se nekoná, letos porosteme lehce nad dvěma procenty, v příštím roce ekonomika poněkud zrychlí. Resort financí je poněkud pesimističtější než národní banka, vzájemné rozdíly lze připsat na vrub statistickým odchylkám výpočtu. Zásadní je, že všechny odhady počítají se slabým kurzem koruny, protože obě instituce se shodují v tom, že s inflací to ještě nějaký čas nijak slavné nebude. Dokonce když neporostou mzdy, je centrální banka ochotná přitvrdit a korunu ještě víc oslabit. Zatím ji drží kolem hladiny 27 korun za euro (respektive korunu nenechá posílit nad tuto hranici) a hodlá takto setrvat minimálně do poloviny roku 2017. A ani potom se velký skok čekat nedá, protože centrální banka otřesy nepřipustí a trh se bude muset smířit s tím, že s korunou bude i nadále "jedna velká nuda".

Pokud by někomu ovšem "nuda v Česku" vadila, stačí připomenout odhady ve světě. Ten podle katastrofických scénářů prý může očekávat příchod další krize minimálně ve stejném rozsahu vichřice roku 2008. Finanční sektor přes všechna (nebo možná právě kvůli nim) nová regulatorní opatření na tom není příliš dobře. Poslední stress testy bank odhalily slabiny u mnoha bankovních ústavů v celé Evropě, přestože je všechny banky − byť na poslední chvíli jako třeba Monte dei Paschi di Siena − "zvládly". Je tady nevyřešená otázka brexitu, k němuž prý skutečně dojde, ale není jasné kdy, za jakých podmínek a jaký to bude mít vliv. Britská centrální banka Bank of England sice snížila základní úrok na nové historické minimum a hodlá do ekonomiky napumpovat zhruba šedesát miliard liber prostřednictvím nákupu státních dluhopisů, aby všechny ujistila, že tamní ekonomika poroste, recese ale pořád není vyloučená. Stále prý také přichází v úvahu kolaps eura, ke kterému by prý mohlo dojít, kdyby kromě odchodu Velké Británie z Evropské unie odešly jádrové země eurozóny, především Itálie. Západní země jsou také společensky rozdělené kvůli uprchlické krizi a rostoucí výdaje spojené s imigrací i bojem proti terorismu ekonomiky dál oslabují.