Nejen běženci ze Sýrie, Iráku nebo Afghánistánu žádají v Německu o azyl, ve výjimečných případech se o něj ucházejí i občané České republiky. Loni jich bylo 11, neuspěl ani jeden. Letos zatím žádný Čech o azyl ve spolkové republice nepožádal, sdělil Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky.

O azyl ve spolkové republice v roce 2015 požádal jeden Čech z tisíce příchozích. Celkem se loni do Německa přistěhovalo bezmála 11 tisíc občanů České republiky.

Důvody, které 11 Čechů k žádosti o azyl vedly, Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky nezná. Obecně stojí za žádostmi o azyl často politické důvody, občané zemí Evropské unie, které jsou všechny považovány za bezpečné, s nimi ale nemají šanci uspět.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Nejvíce lidí se do Německa loni, kdy země zažila nejsilnější přistěhovaleckou vlnu od poválečných let, přistěhovalo ze Sýrie (327 tisíc), Rumunska (213 tisíc), Polska (196 tisíc) a Afghánistánu (95 tisíc). Malá část z nich přišla i přes Českou republiku.

Německo v rámci takzvaných dublinských pravidel loni požádalo Česko, aby zpět přijalo 218 migrantů. U 148 Praha s návratem souhlasila, fakticky se jich na území České republiky vrátilo ale jen 18. Nejvíce z nich – sedm – pocházelo z Ukrajiny, vyplývá ze statistik Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky.

V opačném směru, tedy do Německa, chtěla Praha loni vrátit 28 migrantů. U 11 z nich Berlín souhlasil, skutečně se do spolkové republiky vrátili ale jen tři.